Archiv článků: nádor

Schopnosti nádorových buněk mohou pomoci v hojení ran

Vědci objevili způsob, jak naučit zdravé imunitní buňky osvojit si schopnosti některých nádorových buněk. Cílem těchto triků je urychlit hojení diabetických nebo jiných přetrvávajících ran. Objev může otevřít zcela nové cesty pro regenerativní medicínu. Diabetické vředy na nohou představují nejzávažnější komplikaci nemoci a často vedou k amputacím. Jedním z hlavních …

více »

Pacientům se zhoubným mnohočetným myelomem pomáhají nové terapie

Mnohočetný myelom – hematoonkologické onemocnění, které postihuje plazmatické buňky, jež jsou v těle zodpovědné za tvorbu protilátek. Ačkoli tuto nemoc mnoho lidí nezná, jde o druhou nejčastější rakovinu krvetvorby v naší zemi. Národní den myelomu, který se každoročně koná 30. března, má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o této nemoci a prostřednictvím kampaně …

více »

Ve FN Ostrava pokročili ve vývoji nové generace buněčné terapie

Buněčná terapie by se měla využívat nejen u onkologických pacientů, ale také při léčbě autoimunitních nebo virových onemocnění. Lékaři Kliniky hematoonkologie FN Ostrava aplikovali ženě s nádorovým onemocněním lymfatického systému poprvé v historii nemocnice buněčnou terapii. Zatím tyto preparáty, vyrobené z krve pacienta, vyrábějí jen čtyři farmaceutické firmy na světě. …

více »

Protein p53 může rakovinu nejen blokovat, ale i spouštět

Namísto ochrany ukazují nová data týkající se rakoviny jater, že všechno může být jinak. Z jednoho výsledku samozřejmě těžko dělat obecné závěry, u různých typů rakovin se protein p53 samozřejmě může projevovat různě. Stejně je to celé ale zvláštní… Protein p53, respektive gen pro tento protein, se každopádně obecně aktivuje …

více »

Na MITu vyvinuli nanočástice, které překonávají hematoencefalickou bariéru

V současné době existuje jen málo dobrých možností léčby glioblastomu, agresivního typu nádoru mozku s vysokou úmrtností. Obvykle se volí kombinace chirurgického zákroku, ozařování a perorální chemoterapie temozolomidem. Pravděpodobnost pětiletého přežití u tohoto onemocnění je ale menší než 10 %. Jeden z důvodů, proč je léčba glioblastomu tak obtížná, spočívá …

více »

Rychlá diagnóza melanomu

Zařízení, které z jedné kapky krve určí, zda pacient trpí melanomem a případně v jak pokročilém stadiu nádor je, vyvíjejí v rámci mezinárodního týmu i vědci pod vedením Jakuba Dostálka z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V rámci projektu VerSiLiB sestaví přístroj schopný zachytit a detekovat velmi malé množství molekul …

více »

Nanodiamanty pro zobrazení lymfatických uzlin

Vědci připravili nový typ nanodiamantů, které se váží na konkrétní receptor vyskytující se pouze v lymfatických uzlinách propojených se samotným nádorem. K čemu všemu mohou být vhodné nanodiamanty, ukazuje další práce skupiny Petra Cíglera z ÚOCHB ve spolupráci s týmem Mariána Hajdúcha z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty …

více »

Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji odhalovat nádory v citlivých místech

Diagnostikovat nádory a fibrózy v hlubokých tkáňových strukturách s jejich minimálním poškozením by mohla dokázat inovovaná zobrazovací metoda. Je založená na interakci světla s biologickými molekulami, při níž hraje velkou roli polarizace fotonů. Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR dokázali metodu poprvé implementovat skrze optická vlákna o tloušťce …

více »

Motolští lékaři poprvé využili pro operaci nádoru ucha 3D mikroskop

Na rozdíl od klasického mikroskopu chirurg nesleduje operační pole skrze okulár, ale na monitoru v trojrozměrné projekci za použití 3D brýlí. Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannomu, …

více »

Rakovina jako ruleta – model tak docela nefunguje

Věk, kdy se nádor objeví, by podle nejjednoduššího modelu musel záviset na počtu potřebných mutací, což ale příliš neplatí. Mechanismy, které vedou k tomu, že buňka vytvoří nádor, jsou celkem známé, podrobněji je popisuje např. i v češtině vyšlá populárni kniha Jediná odrodilá buňka (autor Robert A. Weinberg, Academia 2003). …

více »