Archiv článků: nanotechnologie

Až 250 km v hodině se mohou pohybovat kapky vody na grafenu, a to bez jakéhokoliv vynaložené energie, pouze na základě fyzikálního gradientu. Grafen je pochopitelně hydrofóbní, nicméně skupina vědců z ETH Zürich, University of Illinois (Chicago) a Dánské technické univerzity vytvořila povrch grafenu tak, aby jeho hydrofobnost (smáčitelnost vodou) …

V laboratoři vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku. Nanovelmoc Technická univerzita v Liberci přichází s dalším společensky významným objevem: Jejím vědcům se povedlo spolu s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech vyvinout umělý orgán brzlík, který může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií. „Vyvinuli jsme unikátní …

Atomy mědi na povrchu grafenu mají rekordní účinnost v urychlení chemických reakcí. Spojení výhod kapalných a pevných katalyzátorů. Unikátní metodu, díky níž lze urychlit celou řadu chemických reakcí například v potravinářském, chemickém či farmaceutickém průmyslu, vyvinuli vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci ve …

Plášť kosmické lodě, povrch se speciálním nanovzorem, by prý umožňoval bez paliva dosahovat relativistických rychlostí. Princip optických pinzet, kdy „tlakem“ světelného paprsku manipulujeme s nějakou miniaturní částicí, je již celkem známý. Právě za související technologie byla v roce 2018 udělena i Nobelova cena za fyziku. Laserovým paprskem však dokážeme ovládat …

Nový koagulant připomíná chapadlo sasanky, má organické jádro a anorganický plášť. Z nanotechnologií si vědci vypůjčili metodu samosestavování. Američtí a čínští fyzici představili novou technologii získávání pitné vody. Vyrobili činidlo, které se chová podobně jako mořská sasanka a dokáže z odpadní vody jednoduše a levně odstranit široké spektrum nečistot. Stalo …

Na Kjótské univerzitě přišli s filtrem, který umožňuje skladování plynů nebo jejich oddělování; zajímavé na novém materiálu ovšem je, že jeho vlastnosti lze jednoduše přepínat změnou teploty. V důsledku toho dochází totiž ke změnám velikosti nanopórů. Není tak problém např. od sebe oddělit kyslík a argon při jedné teplotě, při …

V lithium iontové baterii by se jako materiál pro elektrodu vyplatil z hlediska energetické hustoty namísto grafitu křemík, taková elektroda by však neměla potřebnou mechanickou stabilitu a baterie by vydržela jen relativně málo nabíjecích cyklů. (Poznámka: křemík dokáže absorbovat více iontů lithia, zhruba 4 ionty lithia na 1 atom křemíku, …

Injekce nanočástic účinkuje jako technologie rozšířené reality – testováno tedy prozatím pouze na myších. Podle studie publikované v Cell pak myši dokázaly 10 týdnů vidět tvary v blízkém infračerveném světle, a to i během dne. Zobrazovaly se jim v očích v barvě odpovídající konkrétnímu designu nanočástic, v tomto případě v …

Co se stane, pokud molekuly proslulého fullerenu C60 (buckyballs, „kopací míč“) nasypeme na zvlněné vrstvy neméně známého grafenu? Grafen bude na místě zvlnění fungovat jako zip, takže molekuly fullerenu se seřadí pěkně za sebe, namísto toho, aby se na grafenovém povrchu rozptýlily náhodně. Vědci z Brown University (hlavní autor Kyung-Suk …

Metapovrch z VO2 funguje jako polarizátor, protože za určitých podmínek převádí lineární polarizaci na kruhovou. Na ojedinělém mezinárodním výzkumu se nedávno podíleli odborníci z týmu Příprava a charakterizace nanostruktur CEITEC VUT. Spolu s kolegy z USA a Hong Kongu zkoumali unikátní materiál VO2 a možnosti jeho využití při vytváření metapovrchů …