Archiv článků: nanotechnologie

Injekce nanočástic účinkuje jako technologie rozšířené reality – testováno tedy prozatím pouze na myších. Podle studie publikované v Cell pak myši dokázaly 10 týdnů vidět tvary v blízkém infračerveném světle, a to i během dne. Zobrazovaly se jim v očích v barvě odpovídající konkrétnímu designu nanočástic, v tomto případě v …

Co se stane, pokud molekuly proslulého fullerenu C60 (buckyballs, „kopací míč“) nasypeme na zvlněné vrstvy neméně známého grafenu? Grafen bude na místě zvlnění fungovat jako zip, takže molekuly fullerenu se seřadí pěkně za sebe, namísto toho, aby se na grafenovém povrchu rozptýlily náhodně. Vědci z Brown University (hlavní autor Kyung-Suk …

Metapovrch z VO2 funguje jako polarizátor, protože za určitých podmínek převádí lineární polarizaci na kruhovou. Na ojedinělém mezinárodním výzkumu se nedávno podíleli odborníci z týmu Příprava a charakterizace nanostruktur CEITEC VUT. Spolu s kolegy z USA a Hong Kongu zkoumali unikátní materiál VO2 a možnosti jeho využití při vytváření metapovrchů …

Enzym lze řídit pomocí rádiových vln. Stačí jej dostat do komplexu s magnetickými nanočásticemi, které se v důsledku záření zahřívají. Změna teploty pak může zrychlit příslušnou chemickou reakci, ve složitějším uspořádání ji také přepnout jiným směrem. Nárůst teploty nad určitou hranici enzym nevratně denaturuje. Experiment byl proveden na modelovém enzymu …

Běžné syntetické polymery se v určitých parametrech hedvábí nevyrovnají. Když ale k hedvábí přidáme uhlíkové nanotrubičky, mohli bychom tak získat materiál výhodně využitelný v medicíně i pro pružnou, snadno odbouratelnou elektroniku. Potíž s přírodním hedvábím spočívá v tom, že jde pouze vlákna. Na University of Pittsburgh se proto pokusili z …

Reaktor namísto urychlovače. Díky fluorescenci mají nanodiamanty obrovský potenciál využití v medicínských i technických aplikacích. Čeští vědci pod vedením Petra Cíglera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Martina Hrubého z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR přišli s převratnou metodou umožňující snadno a levně produkovat ozářené nanodiamanty a …

Na MITu přišli na způsob, jak už přímo při laboratorní výrobě grafenu zajistit, aby ve struktuře povrchu vznikly otvory o definované velikosti. Pro prakticky veškeré možné využití v elektronice by něco takového bylo nežádoucí, póry by nicméně mohly umožnit efektivní filtraci určitých molekul. Prototyp grafenového filtru má prozatím velikost poštovní …

Současné senzory pro detekci magnetického pole jsou vesměs objemná zařízení s relativně vysokou spotřebou energie. Ty nejpřesnější navíc vyžadují speciální provozní teploty a jsou velmi drahé. Vědci z University of California v Berkeley o Ohio University nyní vyvinuli nové detektory s lepšími vlastnostmi; tato zařízení by se mohla uplatnit v …

Diamanty mají kromě tvrdosti i další příznivé vlastnosti, velmi dobře vedou teplo, jsou chemicky stabilní i průhledné. Nasazení diamantu v řadě technologických aplikací se ale dosud nekonalo kvůli křehkosti tohoto materiálu. Vědci z několika čínských institucí a MITu nyní přišli s novou metodou přípravy diamantů, které by měly být pružnější …

Vědci hledali nejmenší možný počet atomů, který je zapotřebí pro vytvoření kritického diamantového zárodku. Výzkumníci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ve spolupráci s kolegy ze Stanfordské univerzity v USA, univerzity v Giessenu v Německu a university v Hasseltu v Belgii, uspěli ve vývoji nejmenšího diamantu na světě [1]. Synteticky vytvořený krystal nanodiamantu …