(c) Graphicstock

Internet myšlenek

Koncept Internet of Thoughts předpokládá propojení lidských mozků s počítačem přes přímé rozhraní. Vedle IoT je další zkratkou s podobným významem B/CI, tedy Brain/Cloud Interface. Zajímavé je, že nyní studii na toto téma nyní publikoval vědecký časopis. Že něco takového předpovídá např. futurista Ray Kurzweil, to samozřejmě nepřekvapuje.
Na studii publikované Frontiers in Neuroscience se podílela celá řada vědců z mnoha institucí včetně Nuno R. B. Martinse z Lawrence Berkeley National Laboratory. Základní vize zní následujícím způsobem: rozhraním, které zprostředkuje přístup k informacím i výpočetním zdrojům, budou samotné myšlenky. Stačí si na určité téma vzpomenout a do mozku se ihned začnou natahovat jak samotné informace, tak člověk současně získá přístup k výpomocným systémům umělé inteligence. A kdy k tomu má dojít? Prý za „několik desetiletí“, eventuálně „do konce století“ – což je tedy vzhledem k technologické explozi doba tak vzdálená, že je vůbec otázka, zda má v takovém horizontu smysl provádět předpovědi. Je jasné, že nejen vzdělávání, ale prakticky všechny aspekty lidského života by se v takovém světě radikálně změnily. Lidé by např. takto mohli možná „přímo prožívat“ kusy života jiných lidí apod.
Rozhraní B/CI mají zprostředkovávat především speciální nanoroboty, které by monitorovaly signály z mozku a řídily naopak signály přicházející. Dokázaly by se pohybovat, procházet bariérou mezi mozkem a zbytkem krevního oběhu, možná i vstupovat přímo do jednotlivých neuronů. S vnějšími sítěmi by komunikovaly bezdrátově. Nakonec by takovým propojením mohl vzniknout možná i kolektivní supermozek zahrnující lidské i umělé inteligence.
Zatím experimentální projekt BrainNet umožňuje přenos signálů mezi modely mozku, a to včetně magnetické stimulace na „přijímači“. Tímto způsobem se již podařilo přenášet myšlenky mezi mozky laboratorních potkanů.
Je otázkou, kde je zde úzké hrdlo, tj. jaké technologie z potřebného mixu budou k dispozici dříve a jaké až později. Je hlavním problémem výpočetní výkon v síti? Vývoj umělé inteligence? Vývoj nanorobotů nebo poznání fungování lidského mozku? Studie obsahuje i pokusy vyčíslit příslušné parametry, tj. jaký výpočetní výkon a přenosovou rychlost by vlastně čtení myšlenek vyžadovalo pro praktické nasazení technologie.
Human Brain/Cloud Interface
Front. Neurosci., 29 March 2019 | https://doi.org/10.3389/fnins.2019.00112
Zdroj: Eurekalert

Poznámka: K otázce, zda jednotlivá vědomí mohou vytvářet společné vědomí, je skeptický např. Max Tegmark. Viz také: Max Tegmark o podstatě vědomí
Stojíme ale vůbec o to, abychom přímo v hlavách prožívali kusy života jiných lidí? (Pomiňme řeči o empatii a porozumění mezi lidmi, národy… Chtěli by si takto těsněji spolu rozumět např. lidé zamilovaní? Není třeba při četbě detektivky nebo hororu ideální právě to, že do příběhu vstupujeme jen v určité míře? Na druhé straně třeba v počítačových hrách je větší realističnost cílem.)
Ad obdobné projekty u potkanů: v minulosti se již podařilo vycvičit jednoho potkana k určité aktivitě, pak přesně sejmout související činnost mozku, digitalizovaný signál aktivity jednotlivých neuronů implantovat do mozku vzdáleného potkana a ten prováděl daný úkol rovněž; zpět se přenášely signály odměny, takže první potkan měl motivaci navíc produkovat příslušné signály tak, aby jim ten druhý přesněji rozuměl. Na to, o jak vlastně revoluční výzkum šlo (hlavní autor Miguel Nicolelis z Duke University v Durhamu, v roce 2013 publikováno v Nature Scientific Reports), je zajímavé, že po zveřejnění příslušných výsledků v experimentech podle všeho nikdo nepokračoval, nebo alespoň další výzkum nebyl publikován/nezískal mediální pozornost. Možná ona metoda zase tak úplně nefungovala?

Kniha o bateriích napsaná umělou inteligencí příliš nenadchla

Algoritmus knihu de facto „nenapsal“, pouze vybral články vztahující se k tématu. Jak již proběhlo …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close