Archiv článků: nanotechnologie

Enzym lze řídit pomocí rádiových vln. Stačí jej dostat do komplexu s magnetickými nanočásticemi, které se v důsledku záření zahřívají. Změna teploty pak může zrychlit příslušnou chemickou reakci, ve složitějším uspořádání ji také přepnout jiným směrem. Nárůst teploty nad určitou hranici enzym nevratně denaturuje. Experiment byl proveden na modelovém enzymu …

Běžné syntetické polymery se v určitých parametrech hedvábí nevyrovnají. Když ale k hedvábí přidáme uhlíkové nanotrubičky, mohli bychom tak získat materiál výhodně využitelný v medicíně i pro pružnou, snadno odbouratelnou elektroniku. Potíž s přírodním hedvábím spočívá v tom, že jde pouze vlákna. Na University of Pittsburgh se proto pokusili z …

Reaktor namísto urychlovače. Díky fluorescenci mají nanodiamanty obrovský potenciál využití v medicínských i technických aplikacích. Čeští vědci pod vedením Petra Cíglera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Martina Hrubého z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR přišli s převratnou metodou umožňující snadno a levně produkovat ozářené nanodiamanty a …

Na MITu přišli na způsob, jak už přímo při laboratorní výrobě grafenu zajistit, aby ve struktuře povrchu vznikly otvory o definované velikosti. Pro prakticky veškeré možné využití v elektronice by něco takového bylo nežádoucí, póry by nicméně mohly umožnit efektivní filtraci určitých molekul. Prototyp grafenového filtru má prozatím velikost poštovní …

Současné senzory pro detekci magnetického pole jsou vesměs objemná zařízení s relativně vysokou spotřebou energie. Ty nejpřesnější navíc vyžadují speciální provozní teploty a jsou velmi drahé. Vědci z University of California v Berkeley o Ohio University nyní vyvinuli nové detektory s lepšími vlastnostmi; tato zařízení by se mohla uplatnit v …

Diamanty mají kromě tvrdosti i další příznivé vlastnosti, velmi dobře vedou teplo, jsou chemicky stabilní i průhledné. Nasazení diamantu v řadě technologických aplikací se ale dosud nekonalo kvůli křehkosti tohoto materiálu. Vědci z několika čínských institucí a MITu nyní přišli s novou metodou přípravy diamantů, které by měly být pružnější …

Vědci hledali nejmenší možný počet atomů, který je zapotřebí pro vytvoření kritického diamantového zárodku. Výzkumníci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, ve spolupráci s kolegy ze Stanfordské univerzity v USA, univerzity v Giessenu v Německu a university v Hasseltu v Belgii, uspěli ve vývoji nejmenšího diamantu na světě [1]. Synteticky vytvořený krystal nanodiamantu …

Technici z Rutgers University-New Brunswick dokáží na 3D tiskárně vytvořit z gelu různé „roboty“, kteří se pak pohybují pod vodou. Jejich těla jsou měkká podobně jako třeba u chobotnice, mohou se deformovat, aby se v případě potřeby protáhla zúžením, přitom se však nerozpadají. Navíc dokáží manipulovat i s dalšími předměty. …

Technologové z University of California v Riverside připravili drátek, v němž lze dosáhnout 50krát vyšší proudové hustoty než v mědi (obecně zde limit představuje hlavně to, že při zvyšování proudové hustoty se materiál začne přehřívat a vodivost klesá). Práce publikovaná v IEEE Electron Device Letters (hlavní autoři A. Balandin a …

Fyzikové z MITu se pokusili vytrénovat neuronové sítě k práci s fyzikálními systémy. Umělá inteligence se měla naučit, jak ze struktury nanočástice vyplývají její optické vlastnosti, a pak inverzně pro požadované vlastnosti/aplikace navrhnout nanočástici. Práce má sice vztah např. k vývoji displejů nebo maskovacích systémů (metamateriály/neviditelnost), ale jejím cílem bylo …