Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …
více »Dosud nejstarší genom moderních lidí byl rekonstruován z lebky ženy Zlatý kůň
První anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec neuspěli. Dlouhé segmenty DNA s neandrtálským původem. Mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, datoval fosilní lebku člověka Zlatý kůň z Českého krasu na základě přítomnosti neandertálských genů do období více než 45 000 let. …
více »Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let
Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …
více »Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy o 5 tisíc let dříve
Kamenné nástroje dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandrtálci. Moderní člověk (Homo sapiens) dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o 5 tisíc let dříve, než se dodnes vědci domnívali. Dokládají to nové …
více »Lidské stopy v Arabské poušti staré 120 000 let
V poušti Nefud na severu Saudské Arábie byly objeveny stopy Homo sapiens. Nejspíš menší skupina lidí se zde tehdy zastavila u mělkého jezera, ale nezůstala zde delší dobu a pokračovali v další cestě. Autoři výzkumu tak soudí na základě toho, že se jim nepodařilo objevit žádné zbytky kamenných nástrojů. Dnešní …
více »Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let
K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …
více »Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci
Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …
více »Jak je to se selekcí proti genům neandrtálců
Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca …
více »Denisované pod lupou
Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …
více »Neandrtálci a priony
Mohla by se choroba podobná kuru stát novou epidemií, zasahující oblast mnohem větší, než je Nová Guinea? Podle biologického antropologa Simona Underdowna k tomu možná již došlo. Underdown se domnívá, že zdaleka ne všechny oběti transmisivních spongiformních encefalopatií byli Britové cpoucí se hamburgery anebo Novoguinejci, kteří si svou dobu kamennou …
více »