Archiv článků: neandrtálci

Dračí člověk má prý k Homo sapiens blíže než neandrtálci

Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …

více »

Dosud nejstarší genom moderních lidí byl rekonstruován z lebky ženy Zlatý kůň

První anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec neuspěli. Dlouhé segmenty DNA s neandrtálským původem. Mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i odborníci z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK, datoval fosilní lebku člověka Zlatý kůň z Českého krasu na základě přítomnosti neandertálských genů do období více než 45 000 let. …

více »

Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let

Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …

více »

Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy o 5 tisíc let dříve

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Kamenné nástroje dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandrtálci. Moderní člověk (Homo sapiens) dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o 5 tisíc let dříve, než se dodnes vědci domnívali. Dokládají to nové …

více »

Lidské stopy v Arabské poušti staré 120 000 let

V poušti Nefud na severu Saudské Arábie byly objeveny stopy Homo sapiens. Nejspíš menší skupina lidí se zde tehdy zastavila u mělkého jezera, ale nezůstala zde delší dobu a pokračovali v další cestě. Autoři výzkumu tak soudí na základě toho, že se jim nepodařilo objevit žádné zbytky kamenných nástrojů. Dnešní …

více »

Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

více »

Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci

Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …

více »

Jak je to se selekcí proti genům neandrtálců

Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca …

více »

Denisované pod lupou

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …

více »

Neandrtálci a priony

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Mohla by se choroba podobná kuru stát novou epidemií, zasahující oblast mnohem větší, než je Nová Guinea? Podle biologického antropologa Simona Underdowna k tomu možná již došlo. Underdown se domnívá, že zdaleka ne všechny oběti transmisivních spongiformních encefalopatií byli Britové cpoucí se hamburgery anebo Novoguinejci, kteří si svou dobu kamennou …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close