Archiv článků: neolit

V poslední letech bývá, alespoň v populárně-vědeckých textech, často zvykem nenechat na neolitu nit suchou. Výsledkem přechodu k zemědělství měla být podvýživa, infekční choroby v důsledku špatné hygienické situace (soužití s dobytkem, navíc při usedlém způsobu života se hromadily odpadky, vše následoval hmyz…). Poklesla průměrná délka života, lidé byli menší, …

Následující téma je na jednu stranu velmi populární, na druhou ovšem komplikované. Pod pojmy složitost společnosti nebo kolaps si lze představit leccos. Tradičně bráno: kolaps je třeba zánik Římské říše na západě. Nebo periodicky se opakující rozpady jednotného státu ve starověkém Egyptě. Zmizela politická organizace na větším území, vylidňovala se …

Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. …

1. duben a 1. máj. Apríl se zde nějak opomněl, tedy něco ke svátku práce a lásky. Práce (dnes většinou míněno negativně) prý člověka potkala až s neolitem (jako by třeba pronásledování mamuta bylo sportovní kratochvílí). Z určitých důvodů dnes v odborné literatuře převládá přesvědčení, že před zemědělstvím panoval málem …

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu …

Slovensko-nemecký tím archeológov skúma vo Vrábľoch už siedmu sezónu jednu z najväčších stredoeurópskych sídliskových aglomerácii roľníkov z mladšej doby kamennej. Nálezisko pochádza z obdobia približne medzi rokmi 5250-4950 pred Kr. Tvoria ho tri sídliskové areály, ktoré majú celkovú rozlohu približne 50 ha. Výskumníci v jednom z nich v uplynulých dňoch …

U řady významných zemědělských plodin pořádně nevíme, kdy a kde byly domestikovány, respektive se tato data postupně posouvají dále do minulosti. Archeologové z Tel Aviv University a Hebrew University analyzoval nyní zbytky dřevěného uhlí z chalkolitické lokality Tel Zaf v údolí Jordánu a došli k závěru, že jde o spálené …

Monumentální stavbu z doby kamenné, tzv. rondel, zkoumají od července vědci v Praze-Vinoři. Výzkum kruhové architektury téměř sedm tisíc let staré zatím prokázal výjimečně zachovalé pozůstatky a neobvyklý půdorys se třemi vstupy. Jedinečný je také rozsah terénních prací: archeologové postupně odkryjí stavbu v takřka celém rozsahu. Rondelů, monumentálních kruhových staveb …