Archiv článků: neolit

Experti stále diskutují o tom, zda neolitické dlouhé domy patro měly, či nikoli. Novou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – …

Otázka evropského neolitu se intenzivně řeší již několik desetiletí. Šlo spíše o migraci, nebo nový životní styl přejímali původní obyvatelé? Koho jsou tedy současní Evropané spíše potomky (samozřejmě odpověď nemusí být univerzální, v různých oblastech to může být různě)? Podobná otázka pak platí i pro migraci lidí hovořících indoevropskými jazyky …

Když naši předkové začali žít zemědělským usedlým způsobem života, s rostoucí populací se čím dál více projevoval i zvyk pohřbívat své mrtvé. Způsobů, jak pietně naložit s ostatky svých blízkých, lidé na celém světě vynalezli velké množství. Pohřby a uctívání památky zesnulých vždy upravovalo mnoho kulturních norem, později i zákonů. …

Vznik a rozvoj prvních měst v Mezopotámii i jinde na Blízkém východě prý souvisel s výrazném nárůstem násilí mezi obyvateli. Zákony, centralizovaná správa, obchod a kultura/náboženství pak způsobily, že ve starší a střední době bronzové (3 300 až 1 500 let př. n. l.) poměr násilných úmrtí opět poklesl. K …

V poslední letech bývá, alespoň v populárně-vědeckých textech, často zvykem nenechat na neolitu nit suchou. Výsledkem přechodu k zemědělství měla být podvýživa, infekční choroby v důsledku špatné hygienické situace (soužití s dobytkem, navíc při usedlém způsobu života se hromadily odpadky, vše následoval hmyz…). Poklesla průměrná délka života, lidé byli menší, …

Následující téma je na jednu stranu velmi populární, na druhou ovšem komplikované. Pod pojmy složitost společnosti nebo kolaps si lze představit leccos. Tradičně bráno: kolaps je třeba zánik Římské říše na západě. Nebo periodicky se opakující rozpady jednotného státu ve starověkém Egyptě. Zmizela politická organizace na větším území, vylidňovala se …

Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. …

1. duben a 1. máj. Apríl se zde nějak opomněl, tedy něco ke svátku práce a lásky. Práce (dnes většinou míněno negativně) prý člověka potkala až s neolitem (jako by třeba pronásledování mamuta bylo sportovní kratochvílí). Z určitých důvodů dnes v odborné literatuře převládá přesvědčení, že před zemědělstvím panoval málem …

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …