Mozaika z Mardukovy cesty v Babylonu. Pixabay License

Vznik prvních měst provázel nejdřív nárůst a pak pokles násilí

Vznik a rozvoj prvních měst v Mezopotámii i jinde na Blízkém východě prý souvisel s výrazném nárůstem násilí mezi obyvateli. Zákony, centralizovaná správa, obchod a kultura/náboženství pak způsobily, že ve starší a střední době bronzové (3 300 až 1 500 let př. n. l.) poměr násilných úmrtí opět poklesl. K tomuto závěru dospěl mezinárodní tým vědců z univerzit v Tübingenu, Barceloně a Varšavě.
(Poznámka PH: Zde se tedy za „města“ považují už centra obejdské kultury nebo ještě starší sídla z chalkolitu. Jericho z počátků neolitu ani Çatal Hüyük se zde městem asi nemíní.)
Vědci v rámci tohoto výzkumu zkoumali 3 539 koster z oblasti, která dnes zahrnuje Írán, Irák, Jordánsko, Sýrii, Libanon, Izrael a Turecko. Zaměřili se na poranění kostí, k nimž mohlo dojít pouze násilím. To jim umožnilo sestavit vývoj frekvence násilných incidentů mezi lidmi v období 12 000 až 400 př. n. l.. Podíl vražd/zabití měl dosáhnout vrcholu mezi lety 4500 – 3300 př. n. l., pak na asi 2 000 let klesl a znovu se zvýšil až v době chaosu na konci doby bronzové (doba „mořských národů“, kolaps několika civilizací, války a rozsáhlé migrace). Větší míra násilí pak přetrvala ještě ve starší době železné.
Na otázku „dějin násilí“ existují různé názory. Jeden směr předpokládá, že od dob lovců-sběračů až do současnosti se míra používání násilí stále snižuje. Druhý pohled naopak vznik měst a centralizované moci pokládá za předpoklad rostoucího množství válek. Nová studie přičítá nárůst násilí v 5. a 4. tisíciletí př. n. l. nahuštění více lidí do prvních, ještě špatně organizovaných měst. Míra násilí se však – alespoň dle nové studie výrazně snížila až po vzniku zákonů, centrálně řízené armády a náboženských institucí (které řekněme poskytovaly ritualizovanou náhražku za „skutečné“ násilí) a písma (psané zákony, smlouvy, „jednoznačné“ účetní záznamy by vše mělo předcházet konfliktům). Ve stejné době došlo také k výraznému rozvoji obchodu (PH: což je ale spíš následek poklesu násilí než jeho příčina; ono se úplně nedá spoléhat na to, že kdo spolu obchoduje, se zítra nedostane do války…?). Míra násilí přitom nekoresponduje třeba s nerovností mezi lidmi, ta byla v prvních státech doby bronzové nejspíš ještě vyšší než předtím…

(Poznámky PH: Jak je z dat spolehlivé, že nešlo o zranění v důsledku úrazu, střetu se zvířetem…? V organizované společnosti se násilím může spíše hrozit, než že by ho třeba bylo skutečně použít. To, že se někdo upracuje při stavbě pyramidy nebo v gulagu na Kolymě, pak ve statistice tohoto typu zohledněno není. Také v Mezopotámii a třeba Malé Asii byla situace dejme tomu ve 3. tisíciletí př. n. l. z hlediska míry organizace dost odlišná; maloasijská města asi připomínala spíše ta mezopotámská z předešlé doby; je pak otázka, nakolik dává smysl data zpracovávat takto souhrnně a ne spíše pro jednotlivé oblasti.)

Joerg Baten et al, Violence trends in the ancient Middle East between 12,000 and 400 bce, Nature Human Behaviour (2023). DOI: 10.1038/s41562-023-01700-y
Bioarchaeological data reveal cycles of violence in the ancient Middle East, Nature Human Behaviour (2023). DOI: 10.1038/s41562-023-01701-x , www.nature.com/articles/s41562-023-01701-x
Zdroj: University of Tübingen / Phys.org

Data z doby ledové ukazují menší vliv oxidu uhličitého na teplotu Země

Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. …

2 comments

  1. bylo by zajimave modelovat civilizaci („predatori“) s normovanym nasilim, zda by se to vyventilovalo, nebo zda by rostla celkove agresivita vsech obcanu.
    ze by se cilene pro egoisticke, nasilnicke, agresivni jedince vytvorily skoly, kde by trenovali a separovane od mirumilovneho zbytku civilizace by meli vlastni uzemi (salusa secundus, robot jox) kde by probihaly boje, valky a mereni sil.
    proste jestli by slo mit mirumiovnou vetsinovou populaci a agresivni vojsko oddelene ve sve vlastni oblasti.

  2. „proste jestli by slo mit mirumiovnou vetsinovou populaci a agresivni vojsko oddelene ve sve vlastni oblasti.“

    To se myslím pojmově vylučuje, protože ta „mírumilovná většinová populace“ by musela mít funkční ne-mírové prostředky, aby to agresivní vojsko udržela v jemu vymezené oblasti.
    Tedy by musela být (přinejmenším potenciálně) agresivnější než ta agresivní menšina.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close