Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …
více »Již na počátku eneolitu jedli mocnější lépe
Byli tehdy lidé jen mocnější, nebo i přímo bohatší? Měli díky tomu pohodlnější život? Obecně neolitické společnosti (alespoň ve Střední Evropě) pokládáme za spíše rovnostářské, naopak v eneolitu již zřejmě existovala nějaká vládnoucí vrstva – mohlo to znamenat rozdíly v rámci menších skupin nebo i organizaci společnosti na větším území. …
více »První domácí kočky ve Střední Evropě
Kočky byly na Blízkém východě domestikovány už někdy v době počátku zemědělství, jak se to ale má s kočkou domácí ve Střední Evropě? Vědci z Univerzity Mikuláše Koperníka v polské Toruni (hlavní autorka Magdalena Krajcarz) studovali nyní tuto otázku především pomocí analýzy izotopového složení kosterních pozůstatků koček od pravěku po …
více »Lidé měnili prostředí v době bronzové víc než v neolitu
Lesy byly vypalovány podle všeho už v mezolitu, nicméně radikální přeměna okolní krajiny začala až se zemědělstvím v mladší době kamenné. Přesto podle nové studie ale ještě větší změny původních ekosystémů než v neolitu probíhaly v Evropě během doby bronzové. Nová studie přesněji řečeno rozlišuje mezi migracemi v neolitu – …
více »Gobekli Tepe: Nejstarší chrám mohl mít jednotný plán
Gobekli Tepe, nejstarší známý chrámový komplex, vybudovali na jihovýchodě Malé Asie po roce 9 500 př. n. l. Kamenné kruhy z vápencových pilířů vysokých 3-6 metrů o mnoho tisíciletí předcházejí Stonehenge. Vlastně bychom takovou stavbu v okamžiku, kdy teprve vznikalo zemědělství, vůbec nečekali… Jak tehdy vůbec dokázali takové monumenty dopravit …
více »Vesnici prvních protozemědělců zničila kometa
Konec sídliště Abu Hureyra u Eufratu. Bylo ochlazení v mladším drysau důsledkem kosmické katastrofy? Naleziště Abu Hureyra na severu Sýrie bylo v 70. letech zaplaveno vybudovanou přehradou. Ještě předtím však místo stihli prozkoumat archeologové a nálezy odvézt. Osídlení je datováno do doby asi 10 800 př. n. l. a představuje …
více »Rondely – vcelku nejasná záležitost
Fenomén rondelového stavitelství mladšího neolitu byl již popsán vícekrát a vzhledem k neustálému nárůstu pramenné základny se mu pozornost věnuje i nadále (Podborský 1988; Petrasch 1990; Trnka 1991; Řídký 2011; Řídký a kol. 2018). Východní Čechy patří k oblastem, kde byl tento jev zaznamenán již v počátcích výzkumu. Mezi první …
více »Krávy odstartovaly nerovnost mezi lidmi?
Ve starších učebnicích dějepisu i v populárně-naučných knihách nám byl neolit prezentován jako období relativně rovnostářské, což mělo skončit v době kovů (respektive už v eneolitu/chalkolitu, pokud toto období dáme do škatulky doby kamenné). Později se začalo tvrdit, že rovnost zmizela už se samotným zemědělstvím. Nová studie se vrací víceméně …
více »Archeologové objevili na východě Čech obchodní stanici z 5. tis. př. n. l.
Na východě Čech se surovina z tohoto naleziště nevyskytuje. Část pochází pravděpodobně z Jizerských hor a část také z Polska a Slovenska. Při výzkumu v trase budoucího úseku dálnice D11 severně od Hradce Králové učinili archeologové unikátní objev. Nalezli zřejmě sedm tisíc let starou obchodní stanici s kamennými nástroji. „Koncentrace …
více »Nejstarší pravěká kresba v ČR má 6 200 let
Výzkum nápisů a kreseb ve Staré Kateřinské jeskyni v severní části Moravského krasu probíhá od roku 2017 ve spolupráci Správy jeskyní ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a laboratoře CRL, provozované společně Ústavem jaderné fyziky a Archeologickým ústavem AV ČR, Praha. Zvláště v tzv. Ledové chodbě, ale i v dalších částech …
více »