Dřeviny, které rostou v ovzduší bohatém na oxid uhličitý, obvykle mají vyšší přírůstky. Tomuto procesu se říká hnojení pomocí oxidu uhličitého (global carbon dioxide fertilization). Jedná se o proces, do něhož jsou vkládány velké naděje, protože by mohl kompenzovat každým rokem rostoucí či neklesající emise oxidu uhličitého. Pokud by tento proces …
více »Proč se v prekambriu ze Země stala sněhová koule
Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských geologů se konkrétně zaměřila na období před asi 700 miliony let. Země tehdy podle všeho zamrzla od pólů po rovník („teorie sněhové koule“, snowball – i když těžko říct, zda opravdu někde nezůstala volná hladina…). …
více »Čím lze na exoplanetách nahradit vodu?
Život na Zemi používá jako rozpouštědlo vodu. Lze předpokládat, že kapalinu bude vyžadovat i život jiného typu, například křemíkový. Proč? Kapalina rozpouští různé molekuly, což organismům umožňuje přístup k celé řadě sloučenin. Kapalina usnadňuje také míchání a vzájemné působení složitých molekul. Pozemský život není možný bez vody, a protože voda …
více »Data z doby ledové ukazují menší vliv oxidu uhličitého na teplotu Země
Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. S hromaděním oxidu uhličitého v atmosféře se bude Země oteplovat. Jak velké oteplení ale způsobí určitý nárůst CO₂, to moc jasné není. Nový výzkum vedený vědci z University of Washington za účelem lepšího pochopení vztahu …
více »Detekce kapalné vody a života na exoplanetách: schází oxid uhličitý, v atmosféře je ozon
Nová studie tvrdí, že při hledání života na exoplanetách by mohlo být efektivní se zaměřit primárně nikoliv na přítomnost, ale spíše na nepřítomnost něčeho – konkrétně CO2. Vědci z MITu, University of Birmingham a dalších institucí navrhují, že pokud má planeta terestrického typu v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než …
více »Jak přinutit oxid uhličitý reagovat s vodíkem
Předpokládáme-li, že život vznikl v prostředí podmořských kuřáků, měli bychom současně vysvětlit, jak se zde vlastně syntetizovaly organické látky – jinak řečeno, jak první protoorganismy dokázaly růst, aniž ovládaly fotosyntézu. Nick Lane popisuje prostředí tehdejších bílých (zásaditých) kuřáků jako nejspíš podobné těm dnešním. Z oceánského dna probublávaly zásadité směsi obsahující …
více »Poprvé připravili a zobrazili molekulu kyseliny uhličité
Kupodivu krystalky H2CO3 dosud nikdo neviděl a nebylo jasné, zda mohou vůbec existovat – jinak řečeno, zda v případě této látky nejde o roztok oxidu uhličitého ve vodě nebo o (hydrogen)uhličitanové ionty. Německo-čínský tým pomocí neutronového zdroje FRM II na Technické univerzitě v Mnichově nyní ale příslušnou molekulu poprvé dokázal …
více »Webbův dalekohled poprvé dokázal analyzovat atmosféru exoplanety
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) detekoval jednoznačně přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře exoplanety. Samo o sobě to žádný objev není – jistěže v atmosférách exoplanet se oxid uhličitý vyskytuje, často i jako dominantní součást – podstatné na tom je však to, že se tím potvrdila citlivost příslušného přístroje (NIRSpec). Detekce …
více »Rázové nadzvukové vlny při otevírání sektu
V první milisekundě po prasknutí korku vystřelují z hrdla lahve šampaňského nadzvukové rázové vlny. Nová studie by mohla přispět i k lepšímu popisu nadzvukového proudění v poněkud serióznějších aplikacích – u nosičů raket, balistických střel nebo větrných turbín. Třeba ovšem hned dodat, že se jedná o počítačové simulace, nikoliv přímé …
více »Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat
Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …
více »