Archiv článků: oxid uhličitý

Komety se staly inspirací pro podivné chemické pokusy. Výsledkem by mohl být jednoduchý způsob, jak si na Marsu opatřit kyslík k dýchání z místních zdrojů. Na začátku bylo již starší zjištění chemiků z Caltechu, že molekulární kyslík se vyskytuje na kometách. Má vznikat opravdu nezvykle, když se aktivační energii pro …

Většina dochovaných koryt marťanských řek svědčí o tom, že nebyly sezónní, ale tekly celoročně a po dlouhá období. Pak zmizely prakticky najednou. Řeky na Marsu tekly v různých dobách, většinou asi před 3-4 miliardami let, některé ovšem i později. Studie vědců z University of Chicago (hlavní autor Edwin Kite) se …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

Zhruba před 15 lety se objevila teorie, podle které lidé začali radiálně měnit klima už v době počátků zemědělství. Především bez rýžových polí, které produkují metan, by se teplý holocén prý dávno vrátil do další doby ledové. Nová data a simulace tyto představy potvrzují a kromě metanu navíc zdůrazňují i …

Krystaly absorbující oxid uhličitý by se mohly uplatnit v biomedicínském inženýrství. Susumu Kitagawa z Kyoto University a jeho japonští, američtí a irští kolegové publikovali v Science Advances studii o organokovovém materiálu, který je porézní a přitom se vyznačuje tvarovou pamětí. Což je výjimka, protože efekt tvarové paměti dosud známe pouze …

Cílem tedy není solením ochladit povrch – rozptýlení slaného prachu v atmosféře prý ale může zvýšit odrážení slunečního záření. Geoinženýrství je oblíbenou, prozatím však bohužel pouze teoretickou disciplínou. Vhánět od atmosféry popílek nebo oxid siřičitý sice navrhuje řada studií, nicméně v praxi to nikdo nezkusil. Přitom by tímto způsobem šlo …

Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin. Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už …

Reakce, která přemění oxid uhličitý na uhelnatý, by mohla sloužit k zachytávání sluneční energie. Následně by se CO spaloval zase na CO2, čili proces získávání energie by teoreticky byl uhlíkově neutrální. Sluneční energie by se ukládala čistě chemicky. Zatímco někdy jsou technologie tohoto typu navrženy pro využití v solárních elektrárnách …

V Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, vyvinuli jakési „obrácené spalování“ lihu. Katalyzátorem této elektrochemické reakce jsou látky obsahující uhlík, dusík a měď, v nanoformách. Energii pro syntézu dodává elektrický proud. Reakce vychází z vodného roztoku CO2 a její výtěžnost je až 63 %. Ne že …

Výzkumníci z University of Illinois v Chicagu navrhli solární článek, který namísto elektřiny generuje palivo a váže CO2. Jde tedy o jakousi obdobu fotosyntézy. Sluneční energie je použita podobně jako při fotosyntéze k redukci oxidu uhličitého. Samozřejmě se v této souvislosti argumentuje i odčerpáváním uhlíku z atmosféry, i když to …