Archiv článků: oxid uhličitý

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …

Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …

Šumivé nápoje v lahvi či plechovce mohou po otevření snadno vypěnit na konzumenta. Lze tomu předejít? Především když se předtím s lahví hýbalo nebo dokonce třepalo, někdo na víčko nebo i na jinou část lahve/plechovky ťuká. Ale pomáhá to? Před silvestrovským přípitkem šampaňským či před konzumací jiného než točeného piva …

Kombinace různých části fotosyntetického aparátu z odlišných organismů. Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S unikátním projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Na pracovišti v Třeboni pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu – fotosyntézy. V prestižní …

Ke zlomu klimatu na Venuši mohlo dojít až před 700 miliony let, tvrdí nová teorie. Venuši neřadíme do „obyvatelné oblasti“, jinak řečeno, pokud bychom našli exoplanetu s obdobnými parametry (podobná hvězda, podobná vzdálenost od ní…), potom bychom ji nepokládali za nadějného kandidáta pro život pozemského typu a nepředpokládali bychom zde …

Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně. Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných …

Komety se staly inspirací pro podivné chemické pokusy. Výsledkem by mohl být jednoduchý způsob, jak si na Marsu opatřit kyslík k dýchání z místních zdrojů. Na začátku bylo již starší zjištění chemiků z Caltechu, že molekulární kyslík se vyskytuje na kometách. Má vznikat opravdu nezvykle, když se aktivační energii pro …

Většina dochovaných koryt marťanských řek svědčí o tom, že nebyly sezónní, ale tekly celoročně a po dlouhá období. Pak zmizely prakticky najednou. Řeky na Marsu tekly v různých dobách, většinou asi před 3-4 miliardami let, některé ovšem i později. Studie vědců z University of Chicago (hlavní autor Edwin Kite) se …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

Zhruba před 15 lety se objevila teorie, podle které lidé začali radiálně měnit klima už v době počátků zemědělství. Především bez rýžových polí, které produkují metan, by se teplý holocén prý dávno vrátil do další doby ledové. Nová data a simulace tyto představy potvrzují a kromě metanu navíc zdůrazňují i …