Archiv článků: paleontologie

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …

Výskyt štvornožcov z obdobia druhohôr na našom území bol donedávna neznámy. Zmenu priniesol až nový nález doktora Andreja Čerňanského, paleontológa z Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského, ktorý objavil kostru najstaršieho plaza na našom území. Výskyt štvornožcov vrátane plazov z čias druhohôr, teda z obdobia, keď na Zemi žili dinosaury, nebol na …

Živého australopitéka nikdo z nás neviděl a žádná srovnatelná analogie v současnosti neexistuje. Pokud si tedy při rekonstrukci jejich života dovolíme použít analogii s žijícími primáty, je na místě opatrnost a rezervovanost. Pohybujeme se na půdě evolucionistických interpolací, kdy víceméně intuitivně hledáme jakési mezistupně mezi chováním zvířecím a lidským. A …

Tongtianlong limosus o něco menší než osel křídly a zobákem připomínal spíše ptáka než tyrannosaura. Stavba školy v jihočínském městě Kan-čou se minulý týden proměnila v paleontologické naleziště. Po jednom z výbuchů při odstraňování zeminy se před dělníky objevila více než 60 milionů let stará zkamenělina dinosaura. Ukázalo se, že …

Fosilie mozku dinosaura, která se našla v roce 2004, je podle britských a australských vědců zatím jediná na světě. Zkamenělinu dinosauřího mozku našel amatérský sběratel fosilií Jamie Hiscocks nedaleko přímořského města Bexhill v anglickém Sussexu před více než deseti lety. Mozek pravděpodobně patří býložravému Iguanodonovi, který na zemi žil před …

Nejnovější objevy na nalezišti Liang Bua ukazují, že Homo sapiens se na indonéském ostrově Flores objevil už asi před 41 000 lety. Což znamená, že by se zde mohli setkat s hobity, respektive časový odstup mezi oběma druhy člověka se zúžil. Zde je v první řadě důležité upozornit na zásadní …

Před 210 miliony let se na dnešním území ČR rozkládala nehostinná písečná poušť. Deště tu byly výjimečné a když už se přihnaly mraky, přívaly vody prohlubně naplnily. Vláha nakrátko umožnila vyrůst rostlinám, jež k hodům přilákaly býložravé živočichy. Sezónně vlhké prostředí rovněž způsobilo, že se stopy tohoto prehistorického života zachovaly …