Proč má náš mozek raději Mozarta než Haydna? Dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší mezi muži a ženami. Mezioborový výzkumný tým složený z lékařů a vědců z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (CEITEC MU), z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, z Centra epilepsie I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice …
více »Pohled na vlastní tvář potěší, i když se vědomě nepoznáme
Krásný Narkissos se zamiloval do svého obrazu na vodní hladině, narcistní jsme však všichni. Poslední výsledky ukazují, že pohled na vlastní tvář nás potěší. Mozek takto zareaguje dokonce i v případě, kdy kontakt s vlastní tváří vůbec vědomě nezaznamenáme. Z toho dále vyplývá, že vlastní tvář musíme i na podvědomé …
více »Optické iluze pro psy
Lidé podléhají celé řadě optických klamů, známá je např. Müller-Lyerova iluze, kdy horní úsečku máme tendenci vidět delší (problematika je to mimochodem komplikovanější, uvádí se, že tato iluze je kulturně podmíněná, důsledek obývání pravoúhlých budov/místností, ale to to teď pomiňme). Jiné iluze zase ukazují naše zkreslení při vnímání velikosti ploch. …
více »Utopené náklady: Opice jsou tvrdohlavé podobně jako lidé
Můžeme tomu říkat vytrvalost, tvrdohlavost nebo i utopené náklady – jde prostě o přesvědčení, že když už jsme nějaké věci věnovali určitý čas (fyzické či duševní úsilí, peníze apod.), je kvůli tomu nějak cennější. Že v nějaké činnosti stojí za to pokračovat prostě proto, že už jsme se jí zabývali …
více »Závody ke dnu a zpětná indukce
S přítelem vyrážíme na výlet a chceme skončit v některé z hospod, které jsou po cestě. Těch je tam, řekněme, šest, a to v následujícím pořadí: Zátiší → Modrý pavouk → Tři pípy → Lidová osvěžovna → Bar Kongo → Jedová chýše. Předpokládejme, že já i přítel máme na pivnice …
více »Proč je tak málo květin modrých
Modrá je nejoblíbenější barva zřejmě ve všech kulturách – evolučně se to vysvětluje tak, že je spojena s dalšími příznivými okolnostmi, tedy jasnou oblohou a čistou vodou. Zajímavé ale je, že třeba nejstarší keramika nebo malby modrou zrovna nehýří. Je to dáno asi hlavně tím, že neexistuje příliš mnoho anorganických …
více »Sépie zvládají test odloženého uspokojení
Dokázat chvíli počkat a získat větší odměnu, de facto investovat do odložené spotřeby – to zvládnou už i děti. Není divu, že sebekontrola přímo souvisí s dalšími kognitivními schopnosti (nejjednodušeji se to dá propojit asi tak, že vymyslet něco prostě vyžaduje dokázat se déle soustředit, překonávat odpor, nezvolit první řešení, …
více »Potkanice reagují na marihuanu víc
Výzkumníci dávali potkanům po 30 dnů inhalovat zahřívané konopí. U samic se následkem toho změnila reakce na stres a potkanice na příslušné podněty začaly reagovat výrazně slaběji, netečněji (to samo o sobě asi moc nepřekvapuje). V reakci na nepříjemnou situaci se jim zdaleka tolik nezvyšovala koncentrace stresového hormonu kortikosteronu. Zajímavé …
více »Nejchytřejší psi se zvládnou naučit slovo už po 4 opakováních
Není každý génius, to platí pro lidi stejně jako pro psy. Na budapešťské Eötvös Loránd University přišli s dalším psovědným výzkumem. Jedná se o kynologickou velmoc, zmiňovanou na Sciencemagu opakovaně. Probíhá zde Family Dog Project a nedávno spuštěná Genius Dog Challenge získala v prostředí sociálních médií popularitu až virální. Nový …
více »Počítání zvířat: Vlčí smečka má představu, kolik jich je
Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. Andreas Nieder, neurobiolog z německé University of Tuebingen, provedl metaanalýzu, která hodnotí schopnosti různých zvířat odhadovat počet. Uvádí, že nějaký „matematický smysl“ má bezprostředně adaptivní hodnotu, takže se v evoluci vyvíjel mnohokrát nezávisle na sobě. Nejde o výsledek umělých …
více »