Archiv článků: psychologie

Už malé děti mají nějakou představu o tom, jak by okolní věci měly fungovat. Projeví překvapení při pohledu na kouzelnický trik, kdy předmět třeba neočekávaně zmizí. Naopak není překvapivé, pokud nějaký předmět není vidět, když se např. pohybuje/“zmizí“ za zdí. Totéž se týká zákonů spojených s pohybem, toho, jak věci …

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …

I když cest, jak vlastní rukou ukončit život, je mnoho, jen málokteré jsou bezbolestné a stoprocentně účinné. Dobré umírání je umění a věda. Naštěstí existují odborné publikace, které potřebné informace obsahují. Jednou z nich je Guide to a Humane Self-Chosen Death (Admiraal et al., 2006), další pak téměř devíti set …

Ochota i schopnost vlků spolupracovat, a to včetně dělení se o potravu, je známá. Existuje ovšem i teorie, podle které při domestikaci probíhala právě selekce na větší kooperaci. Rachel Dale z vídeňského Wolf Science Center spolu s kolegy provedla proto na toto téma další experiment. Do studie publikované v PLOS …

Co se stane, když člověk dostane příkaz „nemyslet na X“, dobře známe už z pohádek. Výzkum na University of New South Wales nyní potvrdil, že alespoň v podvědomí určitá myšlenka přes veškerou snahu zůstane. Účastníci experimentu dostali za úkol nejprve myslet a pak naopak potlačit myšlenku na určité ovoce nebo …

Někteří živočichové dokáží při spánku střídat hemisféry a tím neustále udržovat jakousi pozornost. Speciální způsob spánku mají třeba savci spící pod vodou nebo tažní ptáci. Jak se ukázalo, u člověka se tento jev v menší míře vyskytuje rovněž. Třeba při spánku na neznámém místě se (zřejmě, podle sledování neurologické aktivity, …

Pomocí strojového učení jsme zatím neuronové sítě dokázali se slušnou úspěšností naučit rozeznávat obsah obrázků. Nyní vědci z University of Colorado v Boulderu přišli s projektem, v rámci kterého se snažili naučit počítače, aby obrázku přiřadily odpovídající emoční reakci. Ukázalo se, že to není nijak těžké. Často lze „správně“ (=obdobně …

Že zrovna tohle se dočká publikování v Science, mi přijde poněkud překvapující, ale stalo se. Otázka tedy stojí: vrátí nálezce spíše peněženku bez peněz, s 13 dolary nebo 94 dolary? Experiment byl proveden ve 355 městech ve 40 zemích (včetně těch bohatých; výzkumné rozpočty pochopitelně nejsou nekonečné, proto jsou pro …

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …

Přerušené vzpomínání může vést k zapomínání. Každá událost je tedy pokaždé, když je vyvolávána z paměti, ohrožena zkreslením a zapomínáním. Fenomén biochemických základů paměti studuje rovněž neurobiolog Eric Kandel, který za svůj výzkum dostal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Nikdy jsem se sice s tímto průkopníkem výzkumu paměti nesetkala, …