Archiv článků: řecko

Božské vlastnosti čísel

Historik Lukianos vypráví, že Pythagoras tuto vlastnost přirozených čísel propojil s pythagorejskou úctou k číslům. Jednoho dne řekl členovi své sekty, ať počítá. Muž začal: 1, 2, 3, … Když došel ke 4, Pythagoras ho zarazil a řekl mu: „Vidíš? To, co považuješ za 4, je 10, dokonalý trojúhelník a …

více »

Mechanismus z Antikythéry byl vyladěn na lunární rok

Jak souvisí sofistikované antické počítadlo a gravitační vlny? Mechanismus z Antikyhéry je populárním archeologických artefaktem, však se s ním zapletl i Indiana Jones :-). Jak ale může souviset s gravitačními vlnami? Techniky vyvinuté k analýze vlnění časoprostoru, které zachytil jeden z nejcitlivějších vědeckých přístrojů 21. století, mohou totiž podle nové …

více »

Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice

Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …

více »

Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…

Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …

více »

Kuličky z egejské doby bronzové sloužily asi k deskové hře

Na Santorini, Krétě, Kypru a dalších řeckých ostrovech byla postupně objevena řada kamenných kuliček trochu menších než golfové míčky. Jejich účel se vysvětloval různě: mohlo jít o náboje do praků, házecí koule k nějaké hře, kuličky sloužící k počítání nebo o kameny pro nějakou deskovou hru. Archeologové z Bristolské univerzity …

více »

Jak Sparťané a Athéňané obléhali města

První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …

více »

Starořecká bitva: hoplíti proti hoplítům

Během peloponnéské války byla střetnutí velkých hoplítských armád výrazně méně častá než během válek 4. století, zčásti proto, že Athéňané nikdy nezpochybnili převahu Peloponnésanů na souši. Řekové se obvykle nepouštěli do bitvy, pokud byl nepřítel početně silnější o více než polovinu. Zato ve 4. století se opakovaně střetávali občané dvou …

více »

Kdo byl na Naxu před Ariadnou? Prý už neandrtálci

Osídlení řeckých středomořských ostrovů je možná mnohem starší, než jsme si mysleli. Mohli sem neandrtálci dorazit suchou nohou? Vědci z McMaster University a jejich řečtí kolegové tvrdí, že na ostrově Naxos (kde podle mytologie Theseus zanechal Ariadnu) objevili nástroje staré až 200 000 let. I když v té době se …

více »

Kdyby věda nevznikla ve starém Řecku…

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Alternativní dějiny, Egypt vs. Mezopotámie a kacířský faraon Achnaton. Květnový pražský Svět knihy mj. navštívil německý egyptolog Jan Assmann. Čeští čtenáři mají k jeho textům velmi komfortní přístup, protože od něj u nás vyšlo hned 5 knih. Z hlediska Sciencemagu je zajímavý Assmannův názor na „amarnskou revoluci“ – tedy na …

více »