Archiv článků: ryby

Jak člověk stárne, jeho plodnost se snižuje. U některých živočichů je to ale naopak, zejména u těch, kteří celý život rostou – třeba u ryb. Takový je evoluční předpoklad. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ale zjistili, že krátkověká ryba z jihovýchodní Afriky, halančík tyrkysový, se reprodukčnímu stárnutí přesto nevyhne. …

Skvělou zprávu z říjnového průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU). Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Jejich návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře …

Akvarijní rybky zebřičky mohou po zásahu do genomu nejenom svítit. Cílenou mutací se z nich dají vytvořit i tvorové, kteří připomínají bezčelistnaté ryby z devonu. Přitom se jedná o mutaci v jediném genu; autoři příslušného výzkumu ovšem netvrdí, že by se z toho daly vyvozovat scénáře typu Jurský park. Nejedná …

Vědci zjišťují, jak odradit ryby z Lipna plout do horní Vltavy. Cílem je záchrana vzácné perlorodky. Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní Vltavy a vytlačují zde původní pstruhy, kteří jsou důležití pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční. Jak zabránit nežádoucí migraci ryb a pomoct tak …

Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny pancířnatých ryb. V prestižním časopise Science právě vychází článek, který popisuje objev zubů u 409 miliónů let starých zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců. Tyto důležité nálezy pochází z jihozápadního okolí Prahy a jsou už více jak století uchovány ve sbírkách Národního muzea. …

Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. Dnes je v České republice stále vzácnějším druhem, jehož početnost je trvale snižována především intenzivním rekreačním rybolovem, znečištěním a oteplováním klimatu. Ačkoliv je na Šumavě stále ještě hojný, v dolních úsecích Vltavy pod městem …

Alespoň u cichlid. Rybí hejna fungují koordinovaně, alespoň to tak vypadá. Jednotlivé ryby plavou (v průměru) stejně jako hejno jako celek (v průměru). Jako kdyby tedy počítaly a integrovaly, samozřejmě nikoliv vědomě; předpokládá se, že podobné i celkem složité chování vzniká na základě jednoduchých pravidel, teď se ale ukazuje, že …

Na severní polokouli nenapadá škulovec pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým. Tato tasemnice byla doposud známa jen ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt této tasemnice v Patagonských jezerech potvrdili …

O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …

Modrozelený svět hlubokomořských ryb má svá specifika, snižuje se světelná intenzita a zužuje barevné spektrum. Mezinárodní tým vědců, zahrnující i hlavní ko-autorku Zuzanu Musilovou z PřF UK, nedávno objevil, že některé hlubokomořské ryby vlastní unikátní sadu svěločivných pigmentů, které jim pravděpodobně umožňují jistou formu barevného vidění i ve velkých hlubinách. …