Archiv článků: savci

Sloupy elektrického napětí: oáza v zemědělské pustině

Infrastruktura elektrického vedení představuje klíčové útočiště pro malé savce, poskytuje trvalé stanoviště pro zimování. Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak …

více »

Proč ptáci žijí déle než savci

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …

více »

Reintrodukce zubra evropského do české přírody

Zubr evropský žil na většině území dnešní Evropy od středního pleistocénu. Od středověku byl systematicky vybíjen a jeho stavy neustále klesaly. Počátkem 20. století, po 1. světové válce, byl v přírodě zcela vyhuben. Pouze 54 kusů přežilo v zajetí v zoologických zahradách a soukromých chovech. Pokus o záchranu zubra před vyhynutím Ve dvacátých letech …

více »

Nejmenší savec světa

Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných …

více »

Proč jsou vodní savci velcí, ale ne zase tolik

Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel? Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána …

více »

Rypoš lysý prý nestárne

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

více »

Dávné kořeny teplokrevnosti?

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Všechno nasvědčuje tomu, že teplokrevnost suchozemských obratlovců vznikla několikrát nezávisle na sobě. Jak by to mohlo být jinak, když společný předek savců a ptáků žil tak strašně dávno? Kdoví. Po desetiletí se paleontologové dohadují o teplokrevnosti dinosaurů (někteří mohli být, nebo dokonce u některých druhů se teplokrevnost mohla týkat jen …

více »

Proč někde žije víc druhů než jinde

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie …

více »

Proč mají zebry pruhy? Kvůli lvům či mouchám?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Americký biolog se při zkoumání zeber za jednu z nich převlékl. Většina savců má nudné zbarvení, samá fádní hněď a šeď – naproti tomu zebří pruhy jsou výrazné, krásné a především zvláštní, říká americký vědec Tim Caro. Biolog, který se věnuje divoce žijícím zvířatům, strávil deset lét pod horkým tanzanským …

více »