Archiv článků: selekce

Válka chromozomů a klonů: Nové vlastnosti vznikají i ztrátou genů

Předpokládá se, že změna počtu či genového obsahu chromozomů v organismu má velmi závažné, často smrtící následky. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky obratlovců AV ČR ale zjistili, že některým živočichům takové změny nevadí, naopak mohou být pro ně výhodné v podobě vzniku nových vlastností. Díky unikátnímu výzkumu asexuálního …

více »

Za rozdílným vzhledem ptáků čečetek je supergen

K čemu slouží různý vzhled jednoho druhu? Vzhled klame. Přesvědčil se o tom i mezinárodní tým biologů. Zjistil, že tři druhy různě zbarvených a opeřených drobných ptáčků čečetek jsou ve skutečnosti druhem jediným. Za rozdíly ve vzhledu pěvců i tvaru jejich zobáků může supergen, ve kterém experti identifikovali na 500 …

více »

Je evoluce předvídatelná? Záleží na měřítku

Dá se předvídat, pomocí kterých genů se organismy vypořádají se změnami prostředí? Jak se geneticky přizpůsobí ke změnám klimatu, znečištění přírody nebo k novým patogenům? Výzkum vědců vedený týmem Evoluční genomiky na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS), ukázal, že to do …

více »

Nová mutace koronaviru musí mít především štěstí

Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …

více »

Etiopské krysy se přizpůsobily nevlídnému horskému prostředí díky mitochondriím

Krysy rodu Stenocephalemys, které žijí ve vysokých nadmořských výškách Etiopské vysočiny, se chladnému prostředí s nedostatkem kyslíku přizpůsobily změnami mitochondrií, konkrétně vlivem mutací v jejich mitochondriální DNA. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhalili v mitogenomu těchto krys působení pozitivní selekce právě v těch místech, která souvisí s buněčným dýcháním. Mezi studovanými hlodavci jsou mimo …

více »

Proč mají starší matky více dvojčat: Evoluční biologie praví, že…

Že se starším matkám (míněno: po třicítce) rodí větší podíl dvojčat, je empiricky doložený fakt. Z hlediska evoluční biologie se to dá vysvětlit hned několika mechanismy (částečně souvisejícími), jde ale o to vybrat ten správný. V zásadě lze třeba navrhnout stejný mechanismus, který vede k většímu množství postižených dětí starších …

více »

Sobecký gen kouzlí s mravenci skoro neuvěřitelně

O čem rozhoduje královna a o čem dělnice. Poměr pohlaví 1:1 vs. 3:1. A co na tom změní otrokářství? Blanokřídlý hmyz se speciálními poměry příbuznosti představuje ideální skupinu, na které se dají různě demonstrovat nebo i trochu testovat matematické modely vyplývající ze sobeckého genu. Kolik budou mít královny synů a …

více »

Sex jako ochrana proti nakažlivým rakovinám?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Sex je jako způsob rozmnožování z několika důvodů nevýhodný, evoluční biologové proto potřebují vysvětlit, proč pohlavní rozmnožování v evoluci převládlo. Ne snad, že bychom neměli žádné vysvětlení, spíše mezi nimi prozatím neumíme vybrat to správné. Tak tu je sex pokládán za způsob, jak zajistit větší variabilitu potomstva (kvůli rozdílným ekologickým …

více »

Jak se šíří škodlivé mutace

Hromadění škodlivých mutací jako výsledek neutrálního genetického driftu ovlivňuje délku života. Studium genomických změn doprovázející evoluci délky života odhalilo, že neutrální genetický drift přímo ovlivňuje životaschopnost, stárnutí a délku života. Je to tím, že genetický drift umožňuje hromadění škodlivých mutací. Modelovým druhem pro tuto studii byli halančíci, malé ryby žijící …

více »