Archiv článků: sluneční soustava

Jupiterův nejvzdálenější a druhý největší galileovský měsíc Callisto vypadá z geologického hlediska nezajímavě. V 90. letech však sonda Galileo na základě měření magnetismu Callista vnesla do hry možnost, že pod ledových povrchem by se zde podobně jako v případě Europy mohl skrývat oceán slané kapalné vody. Důkazy o podpovrchovém oceánu …

Kde je nejvíce vody, omezíme-li se na vnitřní Sluneční soustavu? Samozřejmě na Zemi, na druhém místě je pak planetka Ceres, největší objekt pásu asteroidů (průměr 930 km). Nyní zde byly nalezeny nové důkazy o existenci organických látek. Ceres navíc vykazuje geologickou aktivitu. Před 6 lety ukončila jeho průzkum mise NASA …

Saturnovy prstence jsou jedním z nejpůsobivějších objektů Sluneční soustavy, aspoň pro nás. Kupodivu však mezi astronomy nepanuje shoda na tom, jak jsou staré, respektive různé studie docházejí k radikálně odlišným závěrům. Někdy se uvádí třeba jen sto milionů let, podle jiných modelů jsou staré prakticky stejně jako samotná planeta, jindy …

Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi …

Na základě dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba potvrdil tým vedený vědci z texaského Southwest Research Institute přítomnost molekul hydroxylu na povrchu asteroidu Psyche. Existence hydratovaných minerálů naznačuje složitou historii Psyche, zajímavé planetky obíhající mezi Marsem a Jupiterem. S průměrem asi 140 mil je Psyche jedním z nejhmotnějších objektů v …

První temná kometa – těleso, které vypadá jako asteroid, ale pohybuje se vesmírem jako kometa – byla spolehlivě zaznamenána před necelými dvěma lety. Brzy poté jich bylo objeveno dalších šest. V nové práci vědci oznamují dalších sedm. Studie dále praví, že temné komety se dělí na dvě odlišné populace: větší, …

Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …

Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se již po desetiletí spekuluje o tom, že náš soused byl kdysi mnohem podobnější Zemi než dnes. Vědci z Cambridgeské univerzity studovali chemické složení atmosféry Venuše a vyvodili z toho, že její nitro je dnes příliš …

Trpasličí planeta Ceres má průměr téměř 1 000 km a nachází se v pásu asteroidů. Rozhodně ale není typickým objektem tohoto pásu. Je nejen největším tělesem mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru; na rozdíl od svých sousedů se vyznačuje také mimořádně složitou a pestrou geologií. Před lety objevila sonda NASA …

Povrch Uranova měsíce Ariel je podle nové studie pokryt značným množstvím ledu oxidu uhličitého, zejména na polokouli, která je vždy obrácena směrem od směru pohybu měsíce po oběžné dráze. Tato skutečnost představuje překvapení, protože i v chladných končinách soustavy Uranu se oxid uhličitý snadno mění na plyn a ztrácí se …