Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi …
více »Našli důkazy vody na asteroidu Psyche
Na základě dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba potvrdil tým vedený vědci z texaského Southwest Research Institute přítomnost molekul hydroxylu na povrchu asteroidu Psyche. Existence hydratovaných minerálů naznačuje složitou historii Psyche, zajímavé planetky obíhající mezi Marsem a Jupiterem. S průměrem asi 140 mil je Psyche jedním z nejhmotnějších objektů v …
více »Astronomové objevili další temné komety a rozdělili jejich populaci na 2 typy
První temná kometa – těleso, které vypadá jako asteroid, ale pohybuje se vesmírem jako kometa – byla spolehlivě zaznamenána před necelými dvěma lety. Brzy poté jich bylo objeveno dalších šest. V nové práci vědci oznamují dalších sedm. Studie dále praví, že temné komety se dělí na dvě odlišné populace: větší, …
více »Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované
Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …
více »Další kolo sporu: kapalná voda prý na Venuši nikdy nebyla
Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se již po desetiletí spekuluje o tom, že náš soused byl kdysi mnohem podobnější Zemi než dnes. Vědci z Cambridgeské univerzity studovali chemické složení atmosféry Venuše a vyvodili z toho, že její nitro je dnes příliš …
více »Trpasličí planeta Ceres mohla vzniknout i v pásu asteroidů
Trpasličí planeta Ceres má průměr téměř 1 000 km a nachází se v pásu asteroidů. Rozhodně ale není typickým objektem tohoto pásu. Je nejen největším tělesem mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru; na rozdíl od svých sousedů se vyznačuje také mimořádně složitou a pestrou geologií. Před lety objevila sonda NASA …
více »Oxidy uhlíku na Uranově měsíci Ariel naznačují další důkaz pro podpovrchový oceán
Povrch Uranova měsíce Ariel je podle nové studie pokryt značným množstvím ledu oxidu uhličitého, zejména na polokouli, která je vždy obrácena směrem od směru pohybu měsíce po oběžné dráze. Tato skutečnost představuje překvapení, protože i v chladných končinách soustavy Uranu se oxid uhličitý snadno mění na plyn a ztrácí se …
více »Země mohla mít před 466 miliony lety prstenec, skoro jako Saturn
Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol (spike). Překvapivá hypotéza vychází z rekonstrukcí deskové tektoniky pro období ordoviku, které si všímají polohy 21 kráterů po dopadech asteroidů. Všechny …
více »Dnešní podobu Sluneční soustavy mohla zformovat další hvězda
Nová studie naznačuje, že před miliardami let mohla velmi blízko Sluneční soustavy proletět další hvězda. V důsledku toho byly tisíce menších těles ve vnější Sluneční soustavě za oběžnou dráhou Neptunu vychýleny na vysoce skloněné oběžné dráhy kolem Slunce. Některá z těchto těles byla zřejmě také zachycena planetami Jupiter a Saturn …
více »Na Ganymedu jsou stopy největšího impaktu asteroidu ve Sluneční soustavě
Přibližně před 4 miliardami let narazil do Jupiterova měsíce Ganymedu asteroid. Vědci z univerzity v Kobe nyní zjistili, že osa největšího měsíce Sluneční soustavy se v důsledku nárazu posunula, což potvrdilo, že asteroid byl asi 20krát větší než ten, který ukončil éru dinosaurů. Způsobil jeden z největších dopadů se zřetelnými …
více »