Archiv článků: statistika

Nestabilní procesy a statistika

Předpovídat nejpravděpodobnější dynamiku nestabilních procesů, které velmi rychle divergují, umožňuje nová metoda navržená týmem vědců Centra excelence pro klasické a kvantové interakce v nanosvětě. Součástí vědecké skupiny jsou odborníci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně a Univerzity Karlovy. Závěry výzkumu nestabilních procesů, …

více »

Nedokazatelná normalita π

Je π normální? Paradoxně je tato otázka stále nezodpovězena a znovu a znovu si ji klade mnoho matematiků. Iracionální číslo je normální, pokud platí, že se v jeho v desítkovém zápisu číslice 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 objevují se stejnou frekvencí. A totéž musí …

více »

Za dlouhou inkubační dobou prý stojí náhoda

U 93 lidí, kteří onemocněli, byl medián 6 dnů, řada lidí onemocněla už po 3 dnech, ale infekce se v 1 případě projevila až po 29 dnech. Po vystavení patogenu logicky neonemocní všichni a ani všichni nemocní neonemocní ve stejnou dobu. Za rozdíly může dávka patogenu, stav organismus a spousta …

více »

Nate Silver se odmítá kát, statistici prý neselhali

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Svět jako sázkový kurz a kdo může za to, že třeba prognózy k americkým prezidentským volbám nevyšly. Jak rozumět statistice. Americký statistik Nate Silver je bezesporu zajímavou osobností. V češtině jsme si od něj mohli přečíst knihu Signál a šum, kde mj. popisuje svět prognostiků a (především) ekonomických předpovědí. V …

více »

Kolik slov znal Shakespeare?

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Kolik je překlepů v textu, který prošel dvěma korekturami? A další statistická kouzla. Produkce knih a novin byla od nepaměti sužována řáděním tiskařských šotků. Překlepů se však nevyvarujeme ani v éře automatické kontroly pravopisu, ta totiž přináší dočista nové typy překlepů. Lze nějak jednoduše odhadnout, kolik chyb je v určitém …

více »

Globální obálky – statistika pro testování hypotéz

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Tomáš Mrkvička z Katedry aplikované matematiky a informatiky Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyvinul společně s kolegy z Finska, Dánska a Ruska novou statistickou teorii, která umožní přesnější potvrzování hypotéz a snazší interpretaci výsledků výzkumu v nejrůznějších vědních oborech. Nová statistická metoda, kterou představují tzv. globální obálky, zveřejnil …

více »

Taje Benfordova zákona

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Benfordův zákon byl několik desetiletí po svém objevu považován za pouhou zvláštnost, kouzelnický a numerologický trik, a ne matematický fakt. /Benfordův zákon: Jednička je první cifrou v 30,1 % případů, dvojka v 17,6 % případů a trojka v 12,5 % případů. Pokles v četnosti je tak dramatický, že se jednička vyskytuje skoro sedmkrát častěji …

více »

Asi polovina dnes publikovaných vědeckých článků je chybných

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Jinak řečeno – prokazují se zde závislosti, které se při dalším zkoumání nepotvrdí. Nejčastěji jsou dnes v recenzovaných časopisech publikovány výsledky, které mají na hladině pravděpodobnosti 95 % vyloučit, že vazba mezi dvěma sledovanými veličinami je dílem náhody (hladina významnosti „p value“ menší než 0,05). Co když se ale autorovi …

více »

Popularita slov prý kmitá v podivných cyklech

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Některá slova se používají celkem s konstantní frekvencí, jiná si zažijí svých pět minut slávy, stanou se módními, ale po čase po nich pes neštěkne. Nečekané ovšem je, že popularita některých slov vykazuje periodickou frekvenci. Marcelo Montemurro (University of Manchester) a Damián Zanette (National Council for Scientific and Technical Research, …

více »

Petrohradský paradox: Pravděpodobnost, očekávání a užitek

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Tím, že přemýšlíme nad pravděpodobností výhry i nad hodnotou, kterou máme získat, si stanovujeme míru rizika a sázky. Čím vyšší je naše očekávání, tím ochotněji riskujeme. Tak to alespoň platí v teorii. V mnoha případech se míra očekávání skutečně ukazuje jako dostatečně spolehlivý nástroj k odhadu výhry či ztráty. Přesto zde existuje problém, …

více »