Výročí vztahující se k počátkům českého (československého) státu 28. září a 28. října vysloveně ponoukají k prezentaci nějakých poněkud kacířských pohledů na věc. Tak na Sciencemagu již vyšel úryvek z knihy Záviše Kalandry České pohanství, kde se přímo zpochybňuje historická existence svatého Václava a tvrdí se, že postava vznikla spíše …
více »Na Uherskohradišťsku žijí přímí potomci Slovanů z Velké Moravy
Z pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech se podařilo vyextrahovat 65 profilů DNA. A co shoda se současnou DNA? V prosinci 2015 vzbudila pozornost veřejnosti akce Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea (CSA MZM) v Uherském Hradišti, při níž byly dobrovolným respondentům odebírány vzorky slin. Šlo o součást antropologicko-genetického výzkumu středověkého kostelního …
více »Řeky ve středověku: brody, mosty, převozníci
Ve vnímání vodního toku coby formy překážky jistě hrála v každodenním životě roli schopnost plavat. Narativní texty často zachycují nehody, které se při přechodu vodního toku udály. Jejich účastníci vždy byli v přímém ohrožení života. Pokud cestu skrze tok volí prchající válečníci, stávají se řeky mnohdy jejich hromadným hrobem. Ze …
více »Výjimečná sekera z velkomoravské doby
Archeologové Muzea východních Čech v Hradci Králové informují o neobvyklém nálezu sekery z raného středověku. Nalezená sekera je malých rozměrů a zajímavé je na ní především to, že je tauzovaná stříbrem. Nejvýraznějším výzdobným motivem jsou ptáci na těle sekery, další výzdoba je po obvodu nástroje. Pomocí rentgenových snímků archeologové zjistili …
více »Proč začaly výpravy Vikingů?
Přesněji řečeno, otázka zní: Proč zrovna koncem 8. století a ne už dříve? Odpověď je docela složitá a spekulativní; jak to již ve vědách tohoto typu bývá, mezi různými názory těžko rozhodnout experimentálně. Často se uvádělo, že na počátku doby Vikingů se ve Skandinávii objevil hlad po půdě a relativní …
více »Monitoring pozůstatků Juditina mostu a vltavského dna v jeho okolí
Ve dnech 14.–16. 1. 2019 proběhne s využitím moderní potápěčské techniky a archeologických dokumentačních postupů monitoring dna řeky Vltavy v bezprostředním okolí gotického Karlova mostu (2. polovina 14. století) a jeho předchůdce, románského Juditina mostu (3. čtvrtina 12. století). V souvislosti s rozvojem turismu narůstá právě v okolí zmíněné památky …
více »Ten nejhorší rok (prý 536)
Jaký rok by byl pro nás ten nejhorší – bráno podle pravděpodobnosti, že se nedožijeme jeho konce? Omezme se na Evropu a na období, pro která máme k dispozici více pramenů. Odpověď zní: moderní světové války po sobě zanechaly relativně mnohem méně mrtvých než epidemie. Španělská chřipka na konci první …
více »Byl sv. Václav vůbec historickou postavou?
Z německých pramenů víme, že už v r. 922 podnikl do Čech válečnou výpravu bavorský vévoda Arnulf, že v r. 929 přitáhl král Jindřich I. s velikým vojskem až k Praze, že Ota I. válčil proti Boleslavovi v letech 936–950, že v r. 955 vypravil Boleslav do Němec pomocný sbor …
více »Cesta na horu Říp
Předpokládá se, že kníže Boleslav I. před polovinou 10. století na Řípu, snad na místě starého kultovního objektu z pohanských dob, vybudoval kamenný křesťanský chrám zasvěcený sv. Jiří. O mytické hoře Říp, pomyslném českém Araratu, který v podobě čedičové kupy charakteristického tvaru vyčnívá z polabské roviny mezi Roudnicí a Mělníkem …
více »Na Vyšehradě vrcholí archeologický výzkum nejstaršího kostela
V těchto parných dnech se pomalu uzavírá terénní část mnohaletého archeologického výzkumu nejstaršího známého kostela na pražském Vyšehradě. Postupný odkryv této dávno zaniklé památky, která pochází někdy z období mezi lety 950–1050, vzbudil neobyčejný zájem odborné i laické veřejnosti již v roce 2014, kdy bylo objeveno zdivo východní oltářní niky. …
více »