Archiv článků: uhlík

Díky pokroku pozorovacích technik můžeme nyní zkoumat prostředí kolem mladých hvězd a porovnávat je s podmínkami předpokládanými v rané Sluneční soustavě. S využitím interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) Evropské jižní observatoře (ESO) tak učinil mezinárodní tým pod vedením Józsefa Vargy z Konkolyho observatoře v Budapešti. Vědci pozorovali disk mladé …

Vědci z Hokkaido University a University of Tokyo získali nové poznatky o vzniku organických sloučenin ve vesmíru. Laboratorně studovali, jak se atomy uhlíku chovají v prostředí ledu. Předpokládá se, že některé z nejsložitějších organických molekul ve vesmíru vznikají na povrchu zrnek mezihvězdného ledu za velmi nízkých teplot. Ledová zrna vhodná …

Cyklus CNO je jedním z hlavních způsobů realizace termonukleární fúze v nitru hvězd, tj. „spalování“ vodíku na helium. Vědci z Helmholtzova centra v Drážďanech/Rossendorfu (HZDR) a jejich kolegové z Itálie, Maďarska a Skotska na drážďanském urychlovači Felsenkeller znovu prozkoumali tuto reakci a došli k překvapivému výsledku. „Studovali jsme dlouho známou …

Nová studie experimentálně demonstruje výsledky dosud předpovězené pouze teoreticky. Posledních 20 let vědci intenzivně studují chování vody v blízkosti uhlíkových povrchů. Voda může po uhlíku proudit mnohem rychleji, než by vyplývalo z běžných teorií proudění, nebo vytvářet zvláštní uspořádání, jako je například čtvercový led. Výzkumníci nyní ukázali, že voda dokáže …

Magnetické polarony, speciálně vázané stavy elektronu, se ukázaly jako klíčové při fotoprodukci peroxidu vodíku. Výzkumníci z VŠB-TUO se podíleli na průlomovém objevu týkajícím se fotoluminiscenčních vlastností uhlíkových teček (CDs), který v těchto dnech zveřejnil prestižní časopis Small. Vědci z Centra nanotechnologií CEET a národního superpočítačového centra IT4Innovations společně s kolegy …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba v raném vesmíru poprvé pozoroval chemickou signaturu prachových zrn bohatých na uhlík. V novějším vesmíru podobné signatury považujeme za odpovídající docela složitým molekulám, např. polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Jenže pozorovaná část vesmíru je stará sotva miliardu let od velkého třesku a nepovažuje se za pravděpodobné, že by …

Grafit/grafen a fullereny představují modifikace uhlíku s hybridizací sp2, kdy je každý atom uhlíku navázán na tři sousední. Grafen má přitom nulovou křivost, fullereny kladnou (kulovou), kdy se stáčejí dovnitř. Nemohla by existovat i forma uhlíku se zápornou křivostí, hyperbolickou, „rozbíhající se od sebe“? Příslušné geometrie se probírají např. v …

Lehkou pěnu, která velmi dobře tlumí nárazy, vyvinuli technologové z Wisconsinské univerzity v Madisonu. Mohla by výrazně zlepšit přilby určené k ochraně osob před silnými údery. Nový materiál vykazuje 18krát vyšší specifickou absorpci energie než pěna, která se v současnosti používá ve výstelkách bojových helem americké armády, a má také …

Plynní obři obíhající kolem našeho Slunce vykazují jasný vzorec: čím hmotnější planeta, tím nižší je podíl „těžkých“ prvků (těžké prvky v kontextu astronomie obvykle znamenají vše kromě vodíku a helia) v její atmosféře. Mezinárodní tým astronomů však zjistil, že v složení atmosféry jiných obřích planet trendu ze Sluneční soustavy odpovídat …

Nanotechnologové z Texaské univerzity v Dallasu a dalších institucí vyrobili z uhlíkových nanotrubiček nový typ materiálu, který účinně převádí mechanický pohyb na elektrickou energii. Jde o jakousi high-tech tkaninu nazvanou twistron. Elektrickou energii generuje při natažení nebo zkroucení. Twistrony všité do běžných textilií by mohly využívat lidský pohyb, dále se …