Archiv článků: uhlík

Minerál lonsdaleit, jakási podivná šesterečná forma diamantu, mohl vzniknout před asi před 4,5 miliardami let, tedy na samém počátky vývoje Sluneční soustavy, kdy se dávná trpasličí planetka srazila s velkým asteroidem. Nová studie potvrzuje existenci lonsdaleitu v ureilitových meteoritech, původem zřejmě z pláště této trpasličí planety. Viz také: Při dopadu …

Rázové vlny způsobené srážkami asteroidů se Zemí vytvářejí materiály s různě složitou uhlíkovou strukturou. Podobné materiály by mohly být v budoucnu využity i pro pokročilé technické aplikace. Podle nové studie diamanty („diamanty“?) vzniklé během vysokoenergetické rázové vlny při srážce s asteroidem před přibližně 50 000 lety mají výjimečné vlastnosti způsobené …

Nanotrubičky se do savčích buněk již vkládají málem rutinně, v případě bakterií je to ovšem problém. Tyto buňky jsou mnohem menší a navíc nedisponují takovými mechanismy, jako je endocytóza (jeden ze způsobů pohlcování materiálu z vnějšího prostředí). Ardemis Boghossian a její kolegové nicméně nyní překážky překonali, což má podle nové …

Amorfní grafit, respektive amorfní grafen, tak nazvali vědci (možná) nově popsanou modifikaci uhlíku. Poptávka po grafitu stoupá mj. kvůli elektrodám Li-Ion baterií v elektromobilech – taková Tesla Model S spotřebuje kolem 54 kg grafitu. David Drabold a Jason Trembly z Ohio University se pokusili hlad po uhlíkových materiálech vyřešit co …

Pomineme-li grafen, pro populární futuristický projekt výtahu na oběžnou dráhu se pro lano aktuálně nabízejí i další materiály. Uhlíkové nanotrubičky známe déle než grafen. Problém je v tom, že uhlíková vlákna na bázi nanotrubiček jsou sice lehká a pevná, ale nedokážeme je prozatím vytvářet v dostatečné délce a dostatečně „slepená“ …

Astronomové z Arizonské univerzity vypracovali teorii, která vysvětluje přítomnost největších známých molekul v mezihvězdném plynu: fullerenů (známá molekula C60, buckyball, ale i jiné, C70 apod.) a uhlíkových nanotrubiček. Vědci dokázali získat tyto molekuly při laboratorní simulaci prostředí hvězd na konci jejich života. Prekurzorem pro nanotrubičky i fullereny má být karbid …

Obsah organického uhlíku ukazuje, kolik je ho k dispozici pro prebiotickou chemii, eventuálně i pozdější biologii. Vozítko Curiosity nyní dokázalo stanovit tuto hodnotu i pro marsovské horniny. Výsledek zní 200 až 273 ppm (miliontin). Jak uvádí Jennifer Stern z NASA Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Maryland), v extrémně nehostinných prostředích …

Chemici a nanotechnologové dnes dokážou věci zdánlivě nemožné. Známá Möbiova páska, populární ve sci-fi nebo i v kosmologických apod. úvahách, by se dala chápat vlastně jako extrémně krátká uhlíková nanotrubička, rozstřihnutá, přetočená a zase slepená. Úžasné je, že co člověk provede s papírem pomocí nůžek a lepidla, dnes chemici a …

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít …

Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i …