Archiv článků: uhlík

Diamant jako setrvačník

Simulace překvapivě ukazují, že svazek uhlíkových, respektive diamantových vláken by mohl fungovat jako nečekaně účinný způsob ukládání energie. Ta by se poté uvolnila v mechanické podobě při rozmotání zkroucených nebo smrštění natažených DNT (diamond nanothreads). Využití by tyto systémy mohly najít jak pro pohon implantátů/senzorů v lidském organismu, tak i …

více »

Anodu budoucích baterií by mohl tvořit ne grafit ani grafen, ale grafdiyn

Variant uhlíku je opravdu nepřeberně. Anoda běžných Li-Ion baterií je tvořena grafitem. Je možné, že výhodnější vlastnosti by však v této roli mohl mít jiný uhlíkový materiál, síť z modifikace zvané graphdiyne (česky to snad ani žádný ekvivalent ještě nemá, grafdiyn, řekněme). Vedle nejznámějšího grafenu totiž existují i další verze …

více »

Temné excitony v uhlíkových nanotrubičkách

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Uhlíkové nanotrubičky existují v řadě rozměrů, s průměry nad zhruba nanometr a po délky až v mikrometrech. Jak samotné, tak zejména po úpravě různými dopanty mohou uhlíkové nanotrubičky fungovat jako emitory fotonů, a to včetně jednofotonových vysílačů, které se dají využívat třeba v technologiích kvantové komunikace. V uhlíkových nanotrubičkách se …

více »

Třikrát grafen: 2 může být méně než 1

Jak dostat grafen nebo nanotrubičky do vody a má smysl grafenovou fólii tahat? Novinky ze světa uhlíku. Oxid grafenu převede uhlík do vody Na švédské Umea University přišli s technikou umožňující připravit stabilní suspenzi grafenu ve vodě. Metoda by měla být použitelná i pro grafit, aktivní uhlí a další hydrofóbní …

více »

Grafen prý nelze zkapalnit, rovnou sublimuje

Samotný grafit taje okolo 3 000 °C, i když některé experimenty udávají vyšší teploty. Na Moskevském fyzikálním a technickém institutu se pokusili vnést do těchto otázek trochu jasno a kromě toho se soustředili také na tání grafenu. Některé výpočty zde vedly k závěru, že grafen se přemění na kapalinu až …

více »

Uhlíkem C14 lze datovat i keramiku

Keramika z archeologických nálezů se dnes nejčastěji datuje nepřímo – podle organického materiálu ze stejného naleziště/vrstvy. Druhou možností je datování prostě jen podle stylu, který archeologové dokáží přiřadit některé již známé kultuře. (Poznámka PH: Neexistovaly třeba v minulosti umělecké styly, které používaly záměrnou archaizaci?) Existuje metoda tzv. termoluminiscence, která měří …

více »

Rozměrné plochy kvalitního grafenu lze levně pěstovat ze semen

Monokrystal grafenu můžeme rozřezat, kousky pečlivě rozmístit a nechat srůst dalším uhlíkem, čímž vznikne větší fólie. Výroba grafenu v posledních letech výrazně zlevnila na řádově 50 dolarů za kilogram, nicméně takový grafen není příliš kvalitní a pro mnohé aplikace se nehodí. Požadované elektrické vlastnosti levného grafenu narušují různé defekty krystalové …

více »

Nový sourozenec grafenu, 2D amorfní uhlík

Chaos nevylučuje nanokrystaly. Jednou z modifikací uhlíku je uhlík amorfní – „saze“. Ukazuje se, že i této neuspořádané modifikaci odpovídá 2D materiál se speciálními vlastnostmi. Vědce původně zajímala hlavně obecná otázka, zda totiž amorfní materiály přece jen neobsahují nějaké nanokrystaly, tedy drobné uspořádané mikrostruktury existující alespoň v menším měřítku. Sokrates …

více »

Grafen pod nanotrubičkami urychluje elektrony

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kombinace dvou unikátních modifikací uhlíku by měla umožňovat další optimalizaci elektrických vlastností. Transparentní vodivé filmy (TCF) se dnes používají v dotykových displejích, diodách OLED nebo solárních článcích. V současnosti se jako materiál pro tyto filmy využívají zejména oxidy kovů, ale do budoucna by měly být nahrazeny materiály na bázi uhlíku, …

více »