Archiv článků: uhlík

Šance pro supravodivost: Obdoba magického úhlu i v grafitu

O magickém úhlu 1,1° v grafenu toho bylo v posledních cca dvou letech publikováno docela dost. Zvláštní interakce mezi elektrony v tomto případě vyvolávají naději, že máme na dosah přípravu vysokoteplotních supravodičů fungujících za běžného tlaku i další zajímavé technologické aplikace. Jeden z problémů je v tomto případě ovšem čistě …

více »

Exoplanety mohou být i z diamantů

Ze Sluneční soustavy nic takového neznáme, ale některé exoplanety bohaté na uhlík mohou být složeny z diamantů a oxidu křemičitého. K takovému závěru alespoň dospěla studie Arizona State University a University of Chicago publikovaná v The Planetary Science Journal. Klíčovým parametrem je podle autorů výzkumu poměr uhlíku a kyslíku. Pokud …

více »

Diaman – dvourozměrný uhlíkový film i na bázi diamantu

Diaman (diamane) je 2D forma diamantu, respektive diamantový film. Zajímavou otázkou je už to, zda taková forma uhlíku vůbec může existovat. Diamant není jako grafit, složený z jen slabě vázaných 2D vrstev, ale tvrdost mu dodává právě 3D struktura. Vědce i technology na jednu stranu diamantový film pochopitelně lákal, ale …

více »

Diamant jako setrvačník

Simulace překvapivě ukazují, že svazek uhlíkových, respektive diamantových vláken by mohl fungovat jako nečekaně účinný způsob ukládání energie. Ta by se poté uvolnila v mechanické podobě při rozmotání zkroucených nebo smrštění natažených DNT (diamond nanothreads). Využití by tyto systémy mohly najít jak pro pohon implantátů/senzorů v lidském organismu, tak i …

více »

Anodu budoucích baterií by mohl tvořit ne grafit ani grafen, ale grafdiyn

Variant uhlíku je opravdu nepřeberně. Anoda běžných Li-Ion baterií je tvořena grafitem. Je možné, že výhodnější vlastnosti by však v této roli mohl mít jiný uhlíkový materiál, síť z modifikace zvané graphdiyne (česky to snad ani žádný ekvivalent ještě nemá, grafdiyn, řekněme). Vedle nejznámějšího grafenu totiž existují i další verze …

více »

Temné excitony v uhlíkových nanotrubičkách

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Uhlíkové nanotrubičky existují v řadě rozměrů, s průměry nad zhruba nanometr a po délky až v mikrometrech. Jak samotné, tak zejména po úpravě různými dopanty mohou uhlíkové nanotrubičky fungovat jako emitory fotonů, a to včetně jednofotonových vysílačů, které se dají využívat třeba v technologiích kvantové komunikace. V uhlíkových nanotrubičkách se …

více »

Třikrát grafen: 2 může být méně než 1

Jak dostat grafen nebo nanotrubičky do vody a má smysl grafenovou fólii tahat? Novinky ze světa uhlíku. Oxid grafenu převede uhlík do vody Na švédské Umea University přišli s technikou umožňující připravit stabilní suspenzi grafenu ve vodě. Metoda by měla být použitelná i pro grafit, aktivní uhlí a další hydrofóbní …

více »

Grafen prý nelze zkapalnit, rovnou sublimuje

Samotný grafit taje okolo 3 000 °C, i když některé experimenty udávají vyšší teploty. Na Moskevském fyzikálním a technickém institutu se pokusili vnést do těchto otázek trochu jasno a kromě toho se soustředili také na tání grafenu. Některé výpočty zde vedly k závěru, že grafen se přemění na kapalinu až …

více »

Uhlíkem C14 lze datovat i keramiku

Keramika z archeologických nálezů se dnes nejčastěji datuje nepřímo – podle organického materiálu ze stejného naleziště/vrstvy. Druhou možností je datování prostě jen podle stylu, který archeologové dokáží přiřadit některé již známé kultuře. (Poznámka PH: Neexistovaly třeba v minulosti umělecké styly, které používaly záměrnou archaizaci?) Existuje metoda tzv. termoluminiscence, která měří …

více »