Archiv článků: uhlík

Odlišná místa na naší planetě jsou specifická mimo jiné zastoupením stabilních izotopů biogenních prvků (jejich obsah lze měřit a označuje se řeckým písmenem delta, δ) a tato specifičnost přechází do těla všeho živého s potravou. My i všechno živé se proto stáváme izotopovými reprezentanty lokalit, ve kterých pobýváme. Pokud by …

Známe několik způsobů, jak přeměňovat mechanickou energii na elektrickou, např. piezoelektrický jev (proud vzniká deformací krystalů) nebo elektromagnetickou indukci (proud generuje pohyb vodiče v magnetickém poli). V časopisu Science byla publikována studie amerických a jihokorejských fyziků, která ukazuje, že jako zdroj elektrické energie mohou fungovat i uhlíkové nanotrubičky. Vlastní impulz …

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Českým vědcům se podařilo experimentálně dokázat do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole. I když do dnešního dne existovaly hypotézy a simulace, Pavel Janda se …

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

Živé organismy upřednostňují různé izotopy, podle všeho to platí i pro dusík. Může nám to pomoci při pátrání po životě ve vesmíru? Víme, že život preferuje uhlík C12 před izotopem C13, z toho odhadujeme, že už některé cca 4 miliardy let staré vzorky jsou biologického původu (alespoň žádný anorganický anorganický …

Na University of Califonia v Los Angeles přišli s novou metodou výroby grafenových vláken, tj. nití širokých pouze několik atomů. Tato vlákna se podobně jako samotný 2D grafen dále chovají jako polovodiče, tj. dají se použít jako prvky logických obvodů. Až dosud se grafenové drátky vyráběly např. trháním uhlíkových nanotrubiček. …

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

Na Johns Hopkins University a MITu přišli s technikou, kdy se grafenové listy samy složí do 3D tvarů a přitom si zachovají své unikátní vlastnosti 2D materiálu. Až dosud se k vytváření 3D struktur grafenu používalo především nanášení látky na substrát příslušného tvaru, což je pracné a tímto způsobem také …

Jennifer Kan, Xiongyi Huang a Frances Arnold z Caltechu přiměli bakterie syntetizovat sloučeniny s vazbou mezi atomy uhlíku a bóru. Až dosud se něco takové dařilo pouze složitými „anorganickými“ postupy. Jedná se o další úspěch syntetické biologie. Upravené bakterie by mohly hrát roli živých reaktorů a provádět příslušné reakce i …

Jak by uhlík mohl být šestivazný, když má 4 valenční elektrony? Působí to jako nesmysl, ale z benzenového „kruhu“ se prý lze dostat i k takto podivné sloučenině. Historie šestivazného uhlíku se začala psát už v 70. letech. Vědci tehdy vzali hexamethylbenzen (normální benzen s vodíky nahrazenými skupinami CH3, uhlík …