Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má …
více »Exoplaneta TRAPPIST-1 c nebude druhou Venuší
Vesmírný dalekohled Jamese Webba úspěšně změřil teplo vyzařované exoplanetou TRAPPIST-1 c, která obíhá kolem červeného trpaslíka vzdáleného 40 světelných let od Země. S teplotou na denní straně přibližně 107 stupňů Celsia se jedná o nejchladnější kamennou planetu, která kdy byla charakterizována metodou tepelného vyzařování. Přesnost potřebná pro tato měření dále …
více »Večerní oblohu zdobí Večernice a zvířetníkové světlo
Pokud máte možnost pobývat v následujících dnech někde mimo velká města, nabízí se možnost pozorovat jeden velmi zajímavý úkaz na noční obloze – jasnou planetu Venuši uprostřed zvířetníkového světla. Nejlépe je tato scenérie vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme ji spatřit přibližně hodinu po západu …
více »Malá meteostanice pro Venuši
Na palubě připravované americké sondy DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) bude také přístroj VASI (Venus Atmospheric Structure Investigation). Společně s ostatními přístroji na palubě bude jeho úkolem pomoci rozlousknout záhady spojené s atmosférou Venuše. Přístroj VASI bude umístěn na sestupovém pouzdru, které se na …
více »Síra tvoří v mracích Venuše velké množství různých molekul
Vědci pomocí sofistikovaných technik výpočetní chemie identifikovali novou cestu, jak se mohou vytvářet částice síry v atmosféře Venuše. Při rozkladu oxidu siřičitého ultrafialovým zářením vzniká atomární síra. Tím to ale nekončí, protože z ní se pak tvoří i molekuly S2, S4 a S8. Běžná žlutá (kosočtverečná, alfa) modifikace síry je …
více »EnVision: Přípravy na evropskou sondu k Venuši
Evropská sonda EnVision má provádět optické, spektrální i radarové mapování sesterské planety naší Země. Jenže než se tahle sonda o velikosti dodávky dostane do práce, bude muset provádět takzvaný aerobraking – snižování své oběžné dráhy pomocí tisíců průletů skrz horkou a hustou atmosféru planety Venuše, což potrvá zhruba dva roky. …
více »Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje
Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …
více »Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat
Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …
více »Bez husté atmosféry by se Venuše prý netočila
Přesněji řečeno, nová studie tvrdí následující: bez hustého plynného obalu by Venuše měla vázanou rotaci, jako má Měsíc vůči Zemi nebo Merkur vůči Slunci – tj. byla by ke Slunci otočena stále stejnou stranou. Atmosféra Venuše i jiných (exo)planet je důležitějším faktorem, než by se mohlo zdát. Nehraje roli jen …
více »Willendorfská venuše pochází nejspíš z Itálie
Téměř 11 cm vysoká figurka Venuše byla nalezena v rakouském Willendorfu. Jedná se o jeden z příkladů nejstaršího umění v Evropě. Soška je vyrobena z oolitu, horniny, která se ve Willendorfu ani v jeho okolí nevyskytuje (ooloit je hornina složená z ooidů, tedy vejčitých nebo kulovitých součástek; chemicky jde v …
více »