Vypadá to, jako by nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen superprázdno. Jakmile sonda COBE ukázala skvrnitou oblohu plnou CMB, daty se začali zabývat teoretičtí kosmologové. Jsou ty skvrny jen náhodné? Jsou větší skvrny nějak výraznější než ty menší, a pokud ano, lze tento rozdíl …
více »
O temné energii nevíme prakticky nic, její existence pouze vyplývá z toho, že pozorujeme zrychlující se rozpínání vesmíru, které jinak neumíme vysvětlit. Je např. temná energie konstantní v prostoru a v čase? (Poznámka: terminologicky se obvykle temná energie ztotožňuje s jedním členem v Einsteinových rovnicích, který by byl konstantní – …
více »
Kvasary, velmi silně zářící objekty, známe už asi 60 let, jejich podstatě ale dosud přesně nerozumíme. Podle převládající teorie jde o aktivní jádra velmi starých galaxií (protože mají obrovský rudý posuv, jsou od nás tedy vesměs velmi daleko), kdy záření vzniká v důsledku toho, jak obří černá díra ve středu …
více »
Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr. Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že …
více »
Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …
více »
Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev. Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum …
více »
Najít a otestovat materiály, které odolají extrémně nízkým teplotám dosahujícím mínus 270 stupňů Celsia, to je cílem nového projektu CRYSA. Projekt vede brněnská firma OHB Czechspace, která uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Spolupracuje na něm s vědci z Akademie věd České republiky. Výsledky budou známé v první polovině roku …
více »
Kosmologická stěna (wall) je zploštělé uspořádání galaxií obklopujících danou galaxii. Charakteristické pro tyto struktury bývají prázdné oblasti na obou stranách (poznámka: míněno zřejmě jako pod a nad příslušnou rovinou). Nový výzkum ukazuje, že Mléčná dráha by mohla mít oproti jiným dosud zkoumaným galaxiích jednu zvláštnost. Prázdné prostory v kosmologické stěně …
více »
Vzdálenost mezi hvězdami se odhaduje na 1,5 milionu km, tj. asi setina vzdálenosti Země od Slunce. Astrofyzikové z Northwestern University (Evanston, Illinois) a University of California San Diego objevili unikátní binární systém; obě hvězdy jsou tak blízko, že jim oběh trvá méně než jeden pozemský den. „Rok“ na obou hvězdách …
více »
Vesmír se rozpíná stále rychleji, ale jaká síla to způsobuje? Jedná se o pátou základní sílu, kterou předpovídají některé alternativní teorie gravitace? Aby si vědci ověřili tuto teorii, zvolili si za svou laboratoř Slunce. Výsledky jejich výzkumu vybral časopis Nature jako Research Highlight 2022. Za objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru …
více »
Sciencemag.cz
