Archiv článků: vesmír

Objevili dosud neznámý typ neutronové hvězdy, asi pomalu rotující magnetar

Astronomové objevili neobvyklou neutronovou hvězdu vysílající rádiový signál, která se otáčí extrémně pomalu – za 76 sekund. Výsledek se podařil díky radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice a studie byla publikována v Nature Astronomy. Hvězdu astronomové původně detekovali na základě jediného pulsu. Poté bylo možné potvrdit více pulzů pomocí souběžných po …

více »

Budoucnost vesmíru a inteligence

Dokážou inteligentní bytosti ovládat své stroje i při teplotách blízkých absolutní nule? A dokážou vysílat a přijímat informaci? Dějství třetí: degenerovaná éra Ve třetím dějství (mezi 15 a 39 /míněno stáří vesmíru řádově 10 na 15 až 10 na 39 let/) se energie hvězd zcela vyčerpá. Zdánlivě věčný proces jaderného …

více »

Kosmická pavučina řídí vývoj galaxií

Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …

více »

Vzdálené hvězdy jsou jiné

Tedy míněno samozřejmě statisticky – mezi hvězdami ve vzdálených galaxiích je zřejmě větší podíl těch s vyšší hmotností, alespoň podle nové studie. Dosud se předpokládalo, že populace hvězd v ostatních galaxiích vesmíru jsou podobné stovkám miliard hvězd známých v Mléčné dráhy – s určitou frekvencí zde jsou zastoupeny hvězdy různých …

více »

Zpřesnili hodnotu Hubbleovy konstanty, problém trvá

Na základě analýz dat pořízených během 30 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu se podařilo zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty a spolu s tím i rychlost rozpínání vesmíru. Metoda, kterou využívá Hubbleův dalekohled, je v principu stejná jako ta, na jejímž základě byla původně zformulována idea rozpínajícího se vesmíru. Je založena na …

více »

Magnetické pole si může převrátit i černá díra

Zemské magnetické pole se překlápí řádově po stovkách tisíc let. Slunce to provádí dokonce každých 11 let, což pak představuje základ celého „slunečního cyklu“. U černých děr dosud nikdo nic podobného nepozoroval, až teď. Technicky vzato nejde o magnetické pole samotné černé díry (tu lze charakterizovat pouhými třemi čísly, hmotností, …

více »

Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury

Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve …

více »

Obří simulace popsala období reionizace vesmíru

Asi před 13 miliardami let, tedy cca 400 milionů let po velkém třesku, nastala tzv. éra reionizace vesmíru. Mezihvězdné prostředí se tehdy ionizovalo ultrafialovým zářením, které vydávaly první hvězdy v nejstarších právě vznikajících a rostoucích galaxiích. Pochopení fyziky tohoto úseku kosmology a další vědce samozřejmě zajímá, minimálně proto, že období …

více »

Pozorovali nejvzdálenější objekt ve vesmíru, galaxii vzdálenou 13,5 miliardy světelných let

Obsahuje první hvězdy (populace III) nebo bleskově vzniklou obří černou díru? Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější astronomický objekt všech dob. Galaxie HD1 se nachází ve vzdálenosti asi 13,5 miliardy světelných let; její popis byl publikován v Astrophysical Journal. V doprovodné studii publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society …

více »