Nový výzkum ukazuje, že supermasivní černá díra v centru může mít přímý vliv na rozložení chemických látek ve své hostitelské galaxii. Je dobře známo, že aktivní superhmotné černé díry v centrech galaxií mohou způsobit zásadní změny svých hostitelských galaxií tím, že zahřívají a odstraňují mezihvězdný plyn. Kompaktní povaha těchto černých …
více »
Když si vědci prohlédli první snímky nejstarších galaxií vesmíru pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, byli šokováni. Mladé galaxie se zdály být příliš jasné, příliš hmotné a příliš vyvinuté na to, aby vznikly tak brzy po velkém třesku. Tento překvapivý objev dokonce přiměl některé fyziky zpochybnit standardní model kosmologie (poznámka: standardním …
více »
Názory na vznik prstenců Saturnu se různí. Nová série simulací na superpočítačích vysvětluje vznik prstenců masivní srážkou, k níž mělo dojít v době, kdy po Zemi ještě chodili dinosauři. A co nám mohou říci o Saturnu a jeho měsících, jednom z potenciálních míst, kde astrobiologové očekávají mimozemský život? Podle nového …
více »
Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …
více »
Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, jehož vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity, dostal zelenou. Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury (ESA) vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Jedním z nich je QUVIK, projekt vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra, který bude …
více »
Fyzik Freeman Dyson už v roce 1960 přišel s myšlenkou, že by mohly existovat mimozemské civilizace tak vyspělé, aby dokázaly vybudovat megastruktury dostatečně velké na to, aby uzavřely svou mateřskou hvězdu – Dysonovy sféry. Současně navrhl, že tyto struktury by bylo možné detekovat na základě odpadního tepla, které budou vyzařovat …
více »
Astronomové objevili první bublinu galaxií, obrovskou vesmírnou strukturu, o níž se předpokládá, že je „zkamenělým“ pozůstatkem z doby těsně po velkém třesku. Bublina se rozprostírá na ploše miliardy světelných let, takže je 10 000krát širší než Mléčná dráha. Přitom se od nás nachází relativně blízko, asi 820 milionů světelných let …
více »
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na …
více »
Srpnový výzkum agentury STEM/MARK zjišťoval postoj české veřejnosti ke kosmickému průmyslu a vesmírným technologiím. Celým výzkumem se prolíná relativně nízká míra informovanosti populace o vesmíru. Ačkoli vesmírné technologie jsou pro nadpoloviční většinu dotázaných atraktivní téma, nedostatek informací se ukazuje jako hlavní překážka pro pochopení problematiky. Nadpoloviční většina dotázaných (56 %) …
více »
Mléčná dráha aktuálně krade hvězdy menším sousedním galaxiím. Podobná masová migrace hvězd probíhá i v sousední Galaxii v Andromedě. Není to až tak překvapivé, ale zachytit se tento proces mimo naši galaxii podařilo prý vůbec poprvé. Výsledky jsou založeny na datech z přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) na dalekohledu …
více »
Sciencemag.cz
