Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. Andreas Nieder, neurobiolog z německé University of Tuebingen, provedl metaanalýzu, která hodnotí schopnosti různých zvířat odhadovat počet. Uvádí, že nějaký „matematický smysl“ má bezprostředně adaptivní hodnotu, takže se v evoluci vyvíjel mnohokrát nezávisle na sobě. Nejde o výsledek umělých …
více »Vlci se o sebe ve smečce starali už před milionem let
Vlci dnes žijí ve smečkách, loví ve smečkách i velkou kořist, o vlčata pečuje celá smečka a navíc se o sebe navzájem starají i dospělí jedinci. Kdy se ale toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci. Mezinárodní vědecký tým nyní oznámil, že v …
více »Už s vlčetem jsou problémy, alespoň v porovnání se psem
Není nijak překvapivé, že vlk, byť vychovávaný člověkem (a třeba odebraný vlčici ještě dříve, než se mláděti otevřou oči) a intenzivně socializovaný, nebude stejně tak dobře ovladatelný jako pes. Většina zkušeností i vědeckých experimentů zde zdůrazňovala rozdíl mezi vlkem a psem, když dospívají, začnou usilovat o vylepšení svého místa v …
více »Knihy o vlcích: Arktický vlk
S tím, jak vlci dnes běhají málem v satelitech velkoměst, se z kuriózního tématu, strachu či kultu stává záležitost víceméně mainstreamová. Ale přece jen na procházce vlka zatím běžně nepotkáte, takže zájemci jsou odkázáni na zoo, vlkopsy (československých vlčáků je kolem nás dost, ale kolik toho mají z vlčí povahy, …
více »Přijít si pro smrt: být mrchožroutem je pro menší šelmy riskantní strategie
Jaký je vztah velkých predátorů k těm menším? Vlci loví lišky, také do určité míry loví jejich kořist, nicméně současně po době zanechávají zbytky vlastních úlovků. Menší šelmy a všežravci se živí na kořisti těch velkých a je otázka, jaký z vlivů převládne a kdo je komu (celkově) ku prospěchu. …
více »Psi mají zvláštní smysl pro vnímání tepla
Na rozdíl od lidí mají dokáží psi cítit teplo nejen pokožkou, ale i speciálním orgánem vnímajícím sálání. K tomu závěru alespoň dospěli vědci ze švédské Lund University a maďarské Eötvös Loránd University. Většina savců má tzv. rhinarium, neosrstěnou pokožku kolem nosních dírek – u psů čenich. Psi mají, jak známo, …
více »Nový výzkum: paleolitičtí vlci z Předmostí opravdu byli spíš psi
Protopsi pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích… Martina Galetová z Moravského zemského muzea se aktivně účastnila týmového výzkumu, který prováděl mikroskopickou analýzu opotřebení zubů fosilních psovitých šelem z paleolitické lokality Předmostí v České republice. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve …
více »Nepodařilo se určit, zda srnce na okraji Prahy ulovil vlk
Analýza DNA ze vzorků, které byly minulý týden odebrány z kadaveru srnce zabitého u Radonic, ukázala profil lišky obecné. To samozřejmě neznamená, že srnce zabila liška – odebrané vzorky neobsahovaly genetický materiál lovce, kterým byl pravděpodobně vlk nebo pes. Liška se pouze přiživila na jeho kořisti. „Identifikace predátora odběrem vzorků …
více »Vlci migrují na velké vzdálenosti, i tisíce km
Nasvědčuje tomu nález zabitého srnce u Radonic. V pondělí 10. února kontaktoval řešitele projektu OWAD [1] z České zemědělské univerzity v Praze myslivecký hospodář z honitby v Radonicích na severovýchodním okraji Prahy s neobvyklým nálezem – kadáverem srnce, jehož smrtelná zranění ukazují, že je mohl způsobit vlk. Pracovník univerzity odebral …
více »Vlčata nosí míček i neznámému člověku
Tedy některá vlčata, ale i tak je to překvapivé. Jedná se o další příspěvek k otázce, proč se vlka podařilo tak snadno a dokonale domestikovat. Christina Hansen Wheat ze Stockholm University a její kolegové si 13 vlčat ze tří různých vrhů původně vzali jen jako kontrolní skupinu při testování štěňat …
více »