vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain
vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Vlci se o sebe ve smečce starali už před milionem let

Vlci dnes žijí ve smečkách, loví ve smečkách i velkou kořist, o vlčata pečuje celá smečka a navíc se o sebe navzájem starají i dospělí jedinci. Kdy se ale toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci.
Mezinárodní vědecký tým nyní oznámil, že v severní Číně v povodí řeky Nihewan (má jít o místo, kde toho paleontologové už našli hodně) byly objeveny pozůstatky jedince druhu Canis chihliensis. Jedná se o jakéhosi archaického vlka (předpokládáme, že jde přímo o předka vlka), fosilie je datována na 1,3 milionu let. Vlk měl zraněnou čelist a nohu (natřikrát zlámanou holenní kost), zranění ale přežil a uzdravil se, všechno alespoň nějak zase srostlo. Z toho lze vyvodit, že ostatní ho určitě krmili a nejspíš o něj i jinak pečovali.
Nález je to vzácný; vzhledem k tomu, jak se s každým patrem potravní pyramidy snižuje početnost jedinců příslušného druhu, se pozůstatků vrcholových predátorů dochovává poměrně málo. Ještě větší náhoda je pak objevit šelmu, která přežila vážné zranění.
Výzkum vedl Haowen Tong z Čínské akademie věd.
Canis chihliensis měl čelisti a zuby stavěné k trhání velkých kusů masa a drcení kostí.
Podobné známky zranění byly objeveny u jiného příbuzného moderního vlka, druhu Canis dirus, který žil před asi 55 až 11 000 lety v Severní Americe. Nálezy z asfaltových jezírek Rancho La Brea u Los Angeles ukazují podobné poškození zubů/čelisti a zranění nohy.

Zdroj: Chinese Academy of Sciences/Phys.org a další
Haowen Tong et al. Hypercarnivorous teeth and healed injuries to Canis chihliensis from Early Pleistocene Nihewan beds, China, support social hunting for ancestral wolves, PeerJ (2020). DOI: 10.7717/peerj.9858

Poznámky PH:
Canis dirus, pravlk obrovský, nejspíš největší psovitá šelma všech dob. I když uváděná hmotnost do 80 kg zase není o tolik větší než u dnešních polárních vlků. Pravlk obrovský žil zřejmě vedle klasického vlka šedého. Vyhynul s koncem doby ledové podobně jako jiní zástupci pleistocenní megafauny. Mohl v tom nějakou roli sehrát i člověk. Viz Wikipedia.cz.
Z novější doby je znám nález vlka (PH: zdroj: kde-jsem-to-jen-četl), který si čelist zlámal tak, že ani po zahojení zranění zřejmě nemohl pořádně kousat. Jak se zdá, zbytek smečky se o něj staral až tak, že mu vyvrhovali natrávenou potravu v podobě kaše, jako vlčatům (také je to muselo napadnout).
Smečky vlků v přírodě jsou ovšem do značné míry tvořeny příbuznými jedinci, i odtud celé chování.
Vlci se po svém vzniku dokázali rozšířit prakticky po celém světě, ve všech podnebných pásmech. Dalo by se říct, že ovládli svět a o pozici dominantního druhu je připravil až Homo sapiens. V určitém ohledu však měli vlci (respektive jejich geny) štěstí, protože coby psi svou početnost ještě podstatně zvýšili, dominantním druhem jsou v tomto ohledu stále…
A jaká je přesně kladistika psovitých šelem? Nejbližšími příbuznými vlka jsou (samozřejmě vedle psa, což je spíš jiná strategie téhož druhu, asi jako prase domácí a prase divoké) kojot a šakal. Zde může docházet i ke křížení, překážky jsou spíše sociální než čistě biologické (smečka vlků kojota nebo zaběhlého psa roztrhá). Kříženci obého pohlaví bývají normálně životaschopní a plodní (tedy je to trochu jiný případ než kůň-osel, lev-tygr apod.).
Nicméně všechno zde jasné asi není, protože tu a tam je publikován v tomto smyslu další objev, že třeba egyptský šakal má blíže k vlkovi, není úplně jasné, kam patří zlatý šakal (nakolik je příbuzný šakalovi čabrakovitému apod.)… Viz také: Došlo někdy k domestikaci šakala?

Dvojitá protilátka na covid-19 funguje jako lék i prevence

Čeští vědci otestovali novou protilátku proti covidu-19, mj. brání viru mutovat. Čeští vědci otestovali novou …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close