Archiv článků: voda

Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …

Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …

Z dlouhodobého sledování kvality povrchové vody je patrné, že ve vodě vzrůstá množství přírodních organických látek. Ačkoli to svědčí o zlepšování životního prostředí, je to špatná zpráva pro úpravny pitné vody. Vyčistit pitnou vodu od těchto látek totiž bude čím dál tím náročnější a dražší. Hydrobiologové z Biologického centra AV ČR (BC …

Molekulu H3+, neboli protonovaný vodík (molekula H2 + proton), jsme dosud znali skoro jen z mezihvězdného prostoru. Vzniká a existuje zde jen za extrémních podmínek – velmi nízkých teplot a nepřetržitého záření. Molekula se skládá ze tří protonů uspořádaných v rovnostranném trojúhelníku a dvou elektronů. Možná jde jen o kuriozitu, …

Systémů, které dokáží ze vzduchu těžit vodu, existuje celá řada. V zásadě je můžeme rozdělit do dvou skupin, na aktivní, vyžadující přísun energie, a pasivní, které využívají nějakého již existujícího gradientu, např. rozdílu teplot mezi dnes a nocí, mezi osvětleným a zastíněným místem apod. Pasivní technologie mívají mnohá omezení, např. …

Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový …

Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …

Grafen a příbuzné látky se jako filtrační materiál testují již nějakou dobu. Nový výzkum ukazuje, že pěna z redukovaného oxidu grafenu (přesněji řečeno, 3D‐FrGOF, 3D functionalized reduced graphene oxide foam) by mohla čistit vodu od iontů uranu a dalších těžkých kovů. Redukovaný oxid grafenu je takový, kde jsou epoxidové můstky …

Hned tři studie publikované v posledním měsíci zpochybňují možnou existenci podpovrchových jezer pod jižním pólem Marsu. S touto možností přišel v roce 2018 tým, který vedl Roberto Orosei z italského Istituto Nazionale di Astrofisica. Na to, že ledovou čepičkou by mohla být kapalná voda, měla ukazovat data z radarů sondy …

Techniky pro řízení pohybu tekutin na površích dosud využívaly hlavně povrchů různě hydrofobních až hydrofilních. Tok kapalin lze ovládat i teplem. Problém při některých aplikacích je v tom, že voda nebo její roztoky tečou z hydrofobního na hydrofilní povrch způsobem předem definovaným, který již průběžně nemáme moc jak měnit. Navíc …