Archiv článků: voda

Dosažení submolekulárního rozlišení struktury molekul vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Čeští a čínští vědci vyvinuli novou metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Pekingské university dosáhli významného pokroku při zobrazování molekul vody. Vědci vyvinuli novou metodu umožňující dosáhnout …

více »

Ledové zácpy, dřenice a dnové ledy

Dnové (hlubinné) ledy jsou téměř neznámým pojmem a jejich tvorba není ještě zcela uspokojivě vysvětlena. Moje dosavadní psaní o středočeském ledu bylo spíše obdivné a radostné. Nejen na Berounce a nejen ve středních Čechách však zamrzlé řeky umějí i ničit. Ledové zácpy a dřenice, to jsou ledové děje, o kterých …

více »

Dokáže rašeliniště fungovat jako houba?

Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové …

více »

Mnoho druhů ledu: technický sníh i led hořící

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

více »

Na ledu je i 30 stupňů pod nulou vrstvička vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k …

více »

Kapalné roztoky na Marsu, co by v nich mohlo žít?

(c) NASA, licence obrázku public domain

Kapalná voda na Marsu byla běžná před miliardami let, občas se může objevit při různých událostech typu vývěrů i dnes. Ale co stabilnější existence na povrchu rudé planety? Vzhledem k nízké teplotě (sice u rovníku občas i nad nulou, ale v průměru -55° C) a tlaku by voda na povrchu …

více »

Další podivný led, tentokrát ultralehký

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na japonské Okayama University připravili nadýchané formy ledu („aeroices“). Známe řadu ledů vznikajících při vysokých tlacích (a předpokládáme jejich existenci třeba v nitru některých planet), existuje však i skupina ledů lehkých, byť ty dosud moc nikdo nezkoumal. Masakazu Matsumoto to nyní změnili. Tvrdí, že jejich studie by mohla pomoci lépe …

více »

Hubble se podíval na TRAPPIST-1 a dal životu naději

Planetární systém TRAPPIST-1 patří mezi ty nejslavnější. Okolo ultrachladného trpaslíka obíhá sedm planet podobných Zemi. Nevíme nic o složení jejich atmosfér ani o situaci na povrchu. Mohla by se na některé z planet nacházet voda v kapalném skupenství? Odpověď závisí na třech věcech: počátečních podmínkách, vývoji a současných podmínkách (složení …

více »

Nový katalyzátor pro rozklad vody – s grafenem

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Elektrolytická fólie navržená vědci z Rice University a University of Houston prý dokáže rozkládat vodu efektivněji než konkurenční metody. Katalyzátor je v tomto případě třívrstvou strukturou z niklu, grafenu a sloučeniny železa, manganu a fosforu. Autoři výzkumu, který byl publikován v časopisu Nano Energy, vysvětlují funkci jednotlivých součástí takto: nikl …

více »

Jako skener: Voda odhalí skryté tvary

3D skener nemusí pracovat pouze na optických principech. Rekonstruovaný předmět může mít složitý tvar (komplikovaně dovnitř vyboulený „vykouslý“ prostor) nebo skenování mohou komplikovat optické vlastnosti povrchu (měnící se odraz/lom apod.). V těchto případech lze použít novou metodu, s níž přišel izraelsko-čínsko-kanadský tým (Tel-Aviv University, Shandong University, Ben-Gurion University a University …

více »