A co z toho vyplývá pro pátrání po životě ve vesmíru? Vodík dnes v pozemské atmosféře prakticky nenajdeme, ale v době, kdy vznikal pozemský život, zde v celkově spíše redukční atmosféře nejspíš nějaký byl a zůstal až do doby, než organismy podobné dnešním sinicím vyprodukovaly fotosyntézou větší množství kyslíku. Dnes …
více »Poprvé detekována neutrina z CNO fúze ve Slunci
CNO cyklus představuje minoritní způsob přeměny vodíku na helium. Reakce začíná od protonu a uhlíku 12C. Gioacchino Ranucci, fyzik z University of Milan, a jeho kolegové z projektu Borexino oznámili na (on-line) konferenci Neutrino 2020 první důkaz o existenci jistého typu slunečních neutrin, které mají být výsledkem jaderné fúze typu …
více »Nová teorie tvrdí, že `Oumuamua byla vodíkový ledovec
Podivný objekt `Oumuamua od první detekce na podzim r. 2017 lákal k mnoha spekulacím, včetně možnosti, že se jedná o mimozemskou kosmickou loď. Šlo o první kolem prolétající předmět, u něhož se dalo prakticky s jistotou říct, že nepochází ze Sluneční soustavy (mezitím se ukazuje, že takových těles je nejspíš …
více »Vodíkové můstky v těžké vodě jsou silnější
V těžké vodě je vazba deuteria na kyslík delší a slabší. Vodíkové vazby (můstky) mezi atomem deuteria a atomem kyslíku v sousední molekule jsou oproti běžné vodě ale naopak silnější. Není to divné? Německý chemik Leo Ubbelohde navrhl prodlužování a oslabování vazby deuteria oproti normálnímu vodíku již ve 30. letech …
více »Jak funguje termojaderná fúze ve Slunci
Jakmile se do dění zapojí deuterium, záležitost s využitím fúze vyhlíží mnohem slibněji. Řetězec reakcí na Slunci začíná fúzí dvou protonů – jádra běžného vodíku vytvoří jádro deuteria, těžší formy vodíku. Když se spojí dva protony, jeden se musí změnit na neutron. To je ten nejtěžší krok v řetězci reakcí, …
více »V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili
Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …
více »Na rekordně horké exoplanetě nepřežije ani molekula vodíku
Exoplaneta KELT-9b byla objevena před asi třemi lety a tento ultrahorký jupiter byl již tehdy označen za za nejteplejší známou exoplanetu vůbec a tento rekord si zatím drží. Však v její atmosféře je přítomno např. plynné železo. Nová pozorování teď ukazují, že v atmosféře zde nevydrží dokonce ani molekuly vodíku, …
více »Řada exoplanet dál neroste, snědí svou atmosféru
Limit 3 Zemí a žádné kamenné exoplanety o velikosti Neptunu. V datech z Keplerova dalekohledu, které byly publikovány v roce 2014, je stále co objevovat a zkoumat. Zatímco předtím mezi známými exoplanetami převládali plynní obři (což bylo dáno prostě tím, že ty šlo do té doby nejsnáze detekovat), v rámci …
více »Výrobu vodíku z vody zvládne i fosfid molybdenitý
Fosfid molybdenitý MoP by podle nové studie mohl fungovat jako nový katalyzátor pro výrobu vodíku. Je levnější než platina a navíc si umí poradit i s mořskou vodou. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory a Oregon State University navíc prokázali, že ve srovnání s jinými náhražkami platiny pracuje MoP podstatně …
více »Proton se zmenšil – z 0,88 na 0,831 fm
Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …
více »