Dnes se pěstuje mnoho (pod)druhů banánovníků, s plody sladkými i škrobovitými. Ročně se sklidí asi 100 miliard banánů v hodnotě 8 miliard dolarů. Domestikace banánovníků je velmi složité téma. Zajímá nás to i proto, že některé z „divokých“ (pod)druhů by mohly sloužit jako zdroj genů potřebných pro pěstované odrůdy, především …
více »Výzkum mezidruhových kříženců pomůže ve šlechtění odolnějších plodin
Jeden z rodičovských genomů je stabilnější a druhý je naopak náchylnější k různým eliminacím. Olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zjistili, proč u některých kříženců trav začne časem dominovat genom jednoho z rodičů. Objev, při kterém vědci mimo jiné využili konfokální superrozlišovací mikroskop, jediný svého druhu v České …
více »Boj s methanem: Navrhují dávat kravám bakterie z výkalů klokánků
Krávy produkují ve svém žaludku methan, skleníkový plyn mnohem účinnější než oxid uhličitý. Tudíž se chov krav tu zcela zavrhuje, tu se objevují myšlenky na geneticky modifikované krávy, které by metan nevytvářely (přesněji řečeno jsou za to odpovědné mikroorganismy, takže i ty genetické zásahy by mohly být pojaté různě). Ve …
více »Zaostřeno na kadmium a síru
Znečištění zemědělských půd těžkými kovy jako je kadmium je i přes snahy o přesun k udržitelné zemědělské produkci dlouhodobým problémem. Kadmium je toxický těžký kov, který i při nízkých koncentracích představuje významné zdravotní riziko pro živočichy včetně člověka, a to zejména kvůli jeho akumulaci v potravním řetězci. Kontaminace však nejsou …
více »Pravěcí lidé po mléku vyrostli
Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …
více »Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice
Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …
více »Stimulátor MTU: čeští vědci vyvinuli novou látku pro zemědělce
MTU primárně zabraňuje rozpadu chlorofylu, a tím zvyšuje jeho obsah v listech. Z laboratoře až do obchodu a na pole. Vědci z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci, připravili nový, vysoce účinný stimulátor růstu rostlin nazvaný MTU. V licenci s …
více »Stres si rostliny pamatují více, než se předpokládalo
Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise …
více »Olivy se začaly pěstovat před 7 000 lety, v bohaté kultuře
U řady významných zemědělských plodin pořádně nevíme, kdy a kde byly domestikovány, respektive se tato data postupně posouvají dále do minulosti. Archeologové z Tel Aviv University a Hebrew University analyzoval nyní zbytky dřevěného uhlí z chalkolitické lokality Tel Zaf v údolí Jordánu a došli k závěru, že jde o spálené …
více »K určení patogenů rostlin lze jednoduše použít i PCR
Současné zemědělství se potýká s kombinací negativních vlivů, které zásadně ovlivňují výslednou kvalitu i kvantitu pěstovaných plodin. V důsledku klimatické změny jsou rostliny vystavované stresu už od počátečních fází růstu a jsou tak náchylnější k poškození různými patogeny nebo škůdci. Na včasnou detekci škodlivých organismů se zaměřili vědci z Mendelovy …
více »