Archiv článků: život ve vesmíru

Reakce oxidu siřičitého v atmosféře Venuše život nedokazuje

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

více »

Planety podobné Zemi jsou obyvatelné spíše na svém počátku

Kamenné planety, které od své hvězdy dostávají srovnatelně tepla jako Země, a leží tedy v „obyvatelné zóně“, nemají během své existence konstantní podmínky k tomu, aby hostily život pozemského typu. Nová studie se zabývá jedním z faktorů, který obyvatelnost ovlivňuje. Studie vědců ze Southwest Research Institute (Texas) a dalších institucí …

více »

Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury

Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve …

více »

Život by na Europě mohl být i blíže povrchu

Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …

více »

Oceán na Europě by mohl obsahovat kyslík

Slaná voda v ledovém plášti Jupiterova měsíce Europa může přenášet kyslík do podpovrchového oceánu kapalné vody. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z (mj.) University of Texas v Austinu. Oceán obsahující kyslík by samozřejmě umožňoval jinou biochemii, některé organismy by pak např. mohly podobně jako Zemi získávat energii oxidací organických …

více »

Milník: přes 5 000 exoplanet. A objevitel první z nich pokládá objev života za pravděpodobný

Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici 5 000, uvádí NASA. Jedná se o výsledek intenzivního 30letého úsilí. Kulaté číslo bylo dosaženo 21. března, kdy do archivu exoplanet NASA přibyla nejnovější várka 65 exoplanet. Archiv zaznamenává pouze exoplanety, jejichž objevy byly publikovány v recenzovaných vědeckých pracích a potvrzeny pomocí více detekčních …

více »

Nejvýstřednější exoplaneta u červeného trpaslíka

Vědci z University of Bern a dalších institucí objevili nový subneptun obíhající kolem červeného trpaslíka. Exoplaneta TOI-2257 b je zajímavá i velmi výstřední oběžnou dráhou. Červení trpaslíci jsou chladnější než naše Slunce. Výskyt kapalné vody, respektive obecně „obyvatelná zóna“, leží u těchto hvězd tudíž mnohem blíže. A protože exoplanety pomocí …

více »

Život pod ledem osamělých planet

Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …

více »