Archiv článků: život ve vesmíru

Venuše mohla mít kapalnou vodu mnohem déle

Ke zlomu klimatu na Venuši mohlo dojít až před 700 miliony let, tvrdí nová teorie. Venuši neřadíme do „obyvatelné oblasti“, jinak řečeno, pokud bychom našli exoplanetu s obdobnými parametry (podobná hvězda, podobná vzdálenost od ní…), potom bychom ji nepokládali za nadějného kandidáta pro život pozemského typu a nepředpokládali bychom zde …

více »

C/2019 Q4 Borisov: mohli bychom na mezihvězdné kometě zkusit přistát?

Před dvěma lety prošla sluneční soustavou ‚Oumuamua, podle všeho první objekt, který jsme dokázali identifikovat jako pocházející z oblasti mimo sluneční soustavu. Výjimečná událost samozřejmě vzbudila velký zájem a objevily se i návrhy, abychom využili tak vzácnou příležitost a pokusili se na kometě (nebo spíše asteroidu či zbytku vybuchlé komety …

více »

Označovat K2-18b za obyvatelnou exoplanetu? Nesmysl

Média žijí objevem vody v atmosféře exoplanety K2-18b. Velmi často se označuje jako obyvatelná. Prý je to zkratka. Není. Je to nesmysl a to úplný. Význam nového objevu je zejména v posunu. S využitím dat z Hubblova dalekohledu vědci detektovali vodní páru v atmosféře planety v obyvatelné oblasti. Už to …

více »

Na Europě je sůl

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

A co to znamená pro eventuální místní život. Žluté skvrny na povrchu Jupiterova měsíce Europa jsme dosud považovali většinou za síran hořečnatý, podle nové studie se však jedná o obyčejný chlorid sodný. Nemusí to být tak docela bez významu. Vědci z Caltechu a NASA/Jet Propulsion Laboratory dospěli k novému závěru …

více »

Jak mizí metan na Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …

více »

Složitější život se může snadno otrávit

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně. Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných …

více »

Důkazem života na Marsu by mohly být i horniny

(c) NASA, licence obrázku public domain

Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …

více »

Život před smrtí hvězdy

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak se rozšíří obyvatelná oblast ve fázi rudého obra? Obyvatelná oblast není zrovna ideální termín. Neříká moc o obyvatelnosti a je to velmi zjednodušující pomůcka. Ale pro některé složitější výklady se hodí více než čísla o oslunění a rovnovážné teplotě. Hvězda většinu svého života stráví v hlavní posloupnosti (HP). Během …

více »

Podzemní oceány na Plutu i jinde ve věčném chladu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …

více »

Golfský proud v mořích Europy?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Silné magnetické pole Jupiteru by mohlo hýbat oceány na Europě a vytvářet v nich proudění. K takovému závěru alespoň došli Christophe Gissinger a Ludovic Petitdemange ve studii publikované v Nature Astronomy. Magnetické pole zřejmě vyvolává ve slaných oceánech na Europě elektrické proudy a s nimi bude spojen i pohyb vody. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close