Kamenné planety, které od své hvězdy dostávají srovnatelně tepla jako Země, a leží tedy v „obyvatelné zóně“, nemají během své existence konstantní podmínky k tomu, aby hostily život pozemského typu. Nová studie se zabývá jedním z faktorů, který obyvatelnost ovlivňuje. Studie vědců ze Southwest Research Institute (Texas) a dalších institucí …
více »Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury
Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve …
více »Život by na Europě mohl být i blíže povrchu
Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …
více »Metan může být primární biosignatura na exoplanetách, alespoň některých
I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …
více »Oceán na Europě by mohl obsahovat kyslík
Slaná voda v ledovém plášti Jupiterova měsíce Europa může přenášet kyslík do podpovrchového oceánu kapalné vody. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z (mj.) University of Texas v Austinu. Oceán obsahující kyslík by samozřejmě umožňoval jinou biochemii, některé organismy by pak např. mohly podobně jako Zemi získávat energii oxidací organických …
více »Milník: přes 5 000 exoplanet. A objevitel první z nich pokládá objev života za pravděpodobný
Počet potvrzených exoplanet právě překročil hranici 5 000, uvádí NASA. Jedná se o výsledek intenzivního 30letého úsilí. Kulaté číslo bylo dosaženo 21. března, kdy do archivu exoplanet NASA přibyla nejnovější várka 65 exoplanet. Archiv zaznamenává pouze exoplanety, jejichž objevy byly publikovány v recenzovaných vědeckých pracích a potvrzeny pomocí více detekčních …
více »Nejvýstřednější exoplaneta u červeného trpaslíka
Vědci z University of Bern a dalších institucí objevili nový subneptun obíhající kolem červeného trpaslíka. Exoplaneta TOI-2257 b je zajímavá i velmi výstřední oběžnou dráhou. Červení trpaslíci jsou chladnější než naše Slunce. Výskyt kapalné vody, respektive obecně „obyvatelná zóna“, leží u těchto hvězd tudíž mnohem blíže. A protože exoplanety pomocí …
více »Pozemské a mimozemské biologické invaze: kdo bude spíš obětí?
Co se můžeme s pozemských biologických invazí naučit z hlediska možného kontaktu pozemského a biologického života? Jak takové události předejít a kdo by byl ohroženější? Je pravděpodobnější, že by nějaký importovaný vetřelec zlikvidoval život na Zemi, nebo naopak? Byť jde o zcela hypotetický scénář (i pokud by ve Sluneční soustavě …
více »Život pod ledem osamělých planet
Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …
více »Další teorie o životě v mracích Venuše počítá s amoniakem
Po loňském oznámení objevu fosfanu, které se však nepodařilo potvrdit, přicházejí zastánci života v atmosféře Venuše s dalším modelem: místní mikroorganismy by mohly produkovat amoniak, který by je současně chránil před extrémně kyselým prostředím kyseliny sírové. Autoři z MITu, Cardiff University a Cambridge University na podporu svého modelu argumentují tím, …
více »