(c) Graphicstock

Místo obyvatelné oblasti chtějí astrobiologové hledat výpočetní zóny

Za obyvatelnou zónu dnes označujeme tu část exoplanetárních soustav, kde na povrchu těles může existovat voda v kapalném stadiu. Takové vymezení hodí se samozřejmě hodí jen pro pátrání po životě pozemského typu. Nedávná studie navrhuje rozšířit tento koncept tak, aby zahrnoval i jiné oblasti, také ovšem umožňující vznik složitých, živých („živých“?) struktur.
Na život můžeme pohlížet jako na proces uchovávání a zpracování informací. Médiem pro ukládání dat je DNA, samotné výpočty, respektive „provoz“, mají na starosti proteiny. Můžeme si ovšem představit život realizovaný v úplně jiné chemii. Protože podle nové studie je fundamentální právě koncept výpočtu, tvrdí její autoři Caleb Scharf a Olaf Witkowski, že největší šance na nalezení známek života jsou tam, kde je nejsnazší přístup k „výpočetní technologii.“ Tyto tzv. výpočetní zóny (computational zones) nutně sdílejí tři charakteristiky. Zaprvé, musí zde existovat výpočetní kapacita, což obnáší bohatý soubor chemických látek. Za druhé, musí zde být k dispozici surová forma energie, například sluneční světlo nebo hydrotermální průduchy. A za třetí, výpočet vyžaduje substrát – něco, v čem může probíhat.
Tímto způsobem najdeme možná život (v rozšířeném chápání) v různým mračnech plynu. Nebo nám jako živé vyjdou i různé (umělé?) struktury inteligentně („inteligentně“?) shromažďující energii, např. Dysonovy sféry.
Příslušný článek byl prozatím publikován pouze na preprintovém serveru arXiv (bez recenze/oponentury).

Caleb Scharf et al, Rebuilding the Habitable Zone from the Bottom Up with Computational Zones, arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2303.16111
Zdroj: UniverseToday/Phys.org

Poznámky PH:
Co třeba samovolný vznik výpočetních systémů v elektricky vodivých (nebo i supravodivých) chladných kapalinách/pevných látkách? Mohli by systémy připomínající naše počítače (kvantové počítače?) vzniknout samy, nikoliv jako vedlejší produkt biologické evoluce?
Další věc jsou přesnější definice. Živé je dle jedné definice to, co je produktem biologické evoluce. Jak potom např. označíme oceán z Lemova Solarisu? Systémy z jiné Lemovy knihy, Nepřemožitelného, bychom mohli označit za živé (i když anorganické), to ovšem alespoň dle knihy původně také byla technologická zařízení života „klasického“.
Ad život jako způsob a uchovávání a zpracování informací. Potíž je, že to můžeme ale prohlásit skoro o čemkoliv (padající meteor „počítá gravitační zákon“), chce to ještě definici nějak rozumně zúžit (dědičnost, přírodní výběr, existence organismů-jednotlivců…?).
Co detekce „výpočetní oblasti“? Když se podíváme na nějaké mezihvězdné mračno vodíku, jak poznáme, že se zde odehrávají dostatečně složité výpočty? Titan je jistě dostatečně „různorodý/chemicky zajímavý/složitý“, ale to přece jen ještě neznamená život…
Dostatek energie je u černých děr, černé díry se někdy dokonce chápou jako extrémně výkonná výpočetní zařízení, ale zase, toto zpracování informací nebudeme asi pokládat za život ani nic podobného…
Takže vlastně, co si z celé té studie vzít?

Simulace vývoje pozemské atmosféry pomůže najít biosignatury na exoplanetách

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad …

5 comments

  1. ja bych rekl, ze dnesnim umelym inteligencim v pocitacich chybi uz jen dostatecny pocet neuronu a spoju k tomu, aby se projevil zivot. takze je spravne, ze se neomezuji vedci jen na nas vlhky, slizky, uhlikovy biologicky zivot, proc by nemohla existovat inteligence a zivot na jinem chemickem zaklade.

  2. moc pekne byly scifi knihy o zivote inteligentnich pidizviku na povrchu neutronove hvezdy.

  3. Pavel Houser

    ad ta neutronova hvezda: myslime totez, jak tam byl zvlastni ten naprosty casovy nepomer. mne se tam libil i pokus vytvorit na te neutronove hvezde „chemii“, tak temer jiste z pohledu nekoho znalejsiho to budou proste nesmysly, ale co.
    ad alex: no a prisuzujete soucasne pozemske umele inteligenci inteligenci? cili je driv inteligentni, nez je zivotem? (pominme, ze vznikla v souvislosti s zivotem, jinou inteligenci etc.)

  4. zivot nemusi byt inteligentni, ale musi se samoreprodukovat.

    inteligence muze byt v pocitaci (v cemkoliv), ale nemusi se umet samoreprodukovat.

    to scifi se jmenuje draci vejce a otazka je zda mistni fyzika umoznuje vznik slozitejsich struktur?!?

  5. „Pozor! Vesmír neexistuje!“

    ja bych rekl, ze to plati, ale v dlouhodobem pohledu.
    jako ve vakuu vznikaji dynamicky pary castice a anticastice a zase anihiluji, tak z dlouhodobeho hlediska
    z kvantove peny vybublal vesmir, ale zase velkym krachem do ni zabubla.

    🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close