Archiv článků: zoologie

Architeuthis dux, kalmar, respektive krakatice obrovská, je největším známým bezobratlým živočichem (na hmotnost, na délku včetně ramen mohou být asi větší medúzy). Údaje o rekordech se různí, nicméně největší jedinci dosahují délky minimálně kolem 15 metrů včetně chapadel, mají alespoň pětimetrové tělo a hmotnost tak tunu. Údaje o mnohem větších …

K zajímavému účelu využívá ultrafialovou signalizaci ještěrka tilikva australská (Tiliqua scincoides). Na první pohled je velice nenápadná a s okolím dokonale splývá díky širokým hnědým pruhům táhnoucím se jí napříč tělem. Přesto se nevyhne střetům s početnou armádou přirozených nepřátel. Pasou po ní jak draví ptáci, tak i hadi nebo …

Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …

To, že nakrájený nezmar dokáže přežít v několika kopiích, není nijak překvapivé. Jenže sumka, to je skoro obratlovec, patří mezi pláštěnce a ti zase mezi strunatce. Než sumka přejde k usedlému životu, plave volně mořem a v mládí tak připomíná rybku. Od toho se pak odvíjejí úvahy, že obratlovci jsou …

Vedci opísali nový poddruh jaštera z Blízkeho východu. Unikátne slepúchovce si ľudia v oblastiach ich výskytu mýlia s hadmi a nezmyselne ich zabíjajú. Majú pritom viaceré znaky, ktoré ich od hadov jasne odlišujú. Medzinárodná skupina vedcov na čele so zoológom Danielom Jablonskim z Univerzity Komenského v Bratislave publikovala začiatkom apríla …

Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po …

Je třeba být trochu zloděj a umět klonovat… K úspěšné reprodukci je většinou potřeba samců i samiček. Tým vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Ostravské univerzity však objevil, že veškeří skokani zelení v povodí řeky Odry jsou jen samci. Takové populace nejsou u jiných čtyřnohých obratlovců …

Můžeme tomu říkat vytrvalost, tvrdohlavost nebo i utopené náklady – jde prostě o přesvědčení, že když už jsme nějaké věci věnovali určitý čas (fyzické či duševní úsilí, peníze apod.), je kvůli tomu nějak cennější. Že v nějaké činnosti stojí za to pokračovat prostě proto, že už jsme se jí zabývali …

Nebo možná lépe mluvit o dialektech? Každopádně rypoši takto poznají našince od cizinců. Gary Lewin a Alison Barker z Max Delbrück Center for Molecular Medicine, Nigel Bennett a Daniel Hart z University of Pretoria v Jihoafrické republice a jejich kolegové provedli rozsáhlý výzkum fascinujících, i když ne zrovna fešných hlodavců …

Tento hlodavec žije až 20 let, což je desetkrát delší doba než u jeho blízce příbuzných druhů. Mezinárodní tým vědců z institutu CEITEC Masarykova univerzita a jejich kolegové z Ruska a Izraele zkoumali adaptivní imunitu hlodavce slepce galilejského (Spalax Galili). Tento hlodavec je velmi pozoruhodný z hlediska své dlouhověkosti, zdraví …