Archiv článků: zoologie

Až donedávna panovala mezi laiky i mezi vědci představa, že plazi se od ostatních obratlovců odlišují (kromě jiných specifik) jednou unikátní vlastností – celoživotním růstem těla. Jak ukázal nový výzkum týmu českých vědců vedený odborníky z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, není tato představa zcela nepodložená, nicméně ani zdaleka se …

Proč že mají zebry pruhy? Předposlední jistá odpověď pravila, že je to kvůli matení bodavého hmyzu (nejde jen o nepříjemnost, ale v tropech každý druhý hmyzák navíc přenáší něco potenciálně smrtelného). Poslední jistá odpověď tvrdila, že se zebry tímto způsobem v africkém horku chladí. Poskytovala fyzikální vysvětlení i podporu v …

Člověk má s ovládáním svého těla často plné ruce práce, i když ho příroda vybavila mozkem tvořeným 86 miliardami neuronů. Chobotnice vystačí s mnohem skromnější nervovou soustavou 130 milionů neuronů. I s touto spartánskou výbavou dokáže úžasné kousky. Chobotnice velká (Enteroctopus dofleini) se naučila vybírat návnadu z kulovitého dutého pouzdra, …

Desítky milionů let staré linie brouků objevily při studiu fosilií ukrytých v jantaru mezinárodní týmy vědců, jejichž součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Expertům se v laboratořích podařilo zrekonstruovat podobu unikátního kovaříka z baltského jantaru a popsat zcela novou čeleď světélkujících brouků obývajících Zemi po …

Analýza fosilii ukazuje, že šavlozubý tygr zpočátku rostl rychle (jako dnešní tygr), ale pokračoval v růstu do relativně vysokého věku (jako dnešní lev). Neznamená to samozřejmě, že by šavlozubý tygr byl „něco mezi lvem a tygrem“. Patřil do jiné skupiny kočkovitých šelem, kompletně vymřelé podčeledi Machairodontinae, s tygrem není blízce …

Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. Andreas Nieder, neurobiolog z německé University of Tuebingen, provedl metaanalýzu, která hodnotí schopnosti různých zvířat odhadovat počet. Uvádí, že nějaký „matematický smysl“ má bezprostředně adaptivní hodnotu, takže se v evoluci vyvíjel mnohokrát nezávisle na sobě. Nejde o výsledek umělých …

Krysy rodu Stenocephalemys, které žijí ve vysokých nadmořských výškách Etiopské vysočiny, se chladnému prostředí s nedostatkem kyslíku přizpůsobily změnami mitochondrií, konkrétně vlivem mutací v jejich mitochondriální DNA. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhalili v mitogenomu těchto krys působení pozitivní selekce právě v těch místech, která souvisí s buněčným dýcháním. Mezi studovanými hlodavci jsou mimo …

Vlci dnes žijí ve smečkách, loví ve smečkách i velkou kořist, o vlčata pečuje celá smečka a navíc se o sebe navzájem starají i dospělí jedinci. Kdy se ale toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci. Mezinárodní vědecký tým nyní oznámil, že v …

Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti. Díky analýze největší data báze ptačích hlasů zpochybnili čeští vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše …

Modré a zelené zbarvení mnoha druhů tarantulí (sklípkanů) představovalo pro entomology dosud záhadu. Tarantule jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku; navíc jsme se domnívali, že ani nemají barevné vidění. Příslušné barvy jsou přitom mnohdy syté a jasné, nevypadá to na náhodu (tj. že nějaká využívaná látka je shodou …