Myši mají stabilní reprezentaci pro rozpoznání poddruhu, se kterým se již nemohou pářit. Mezinárodní tým zastoupený zoology Pavlem Stopkou a Romanou Stopkovou (oba z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV) objasnil, jak jsou vnímány pachy různých myších linií včetně jejich poddruhů a opačného pohlaví. Výsledky izraelsko-německo-české spolupráce byly publikovány v …
více »Vědce popletl podivný ještěr, o nejmenšího dinosaura nešlo
Minulý rok vyšla v prestížnom vedeckom časopise Nature publikácia s nevídaným objavom. Išlo o najmenšieho dinosaura s veľkosťou kolibríka, ktorého dĺžka lebky bola len 17 mm. Vedci vrátane paleontológa z Univerzity Komenského v Bratislave Andreja Čerňanského teraz tento objav vyvracajú v časopise Current Biology. Nález pochádza z kriedového jantáru zo …
více »Na Slovensku objevili asijského invazního komára Aedes japonicus japonicus
Monitoring inváznych druhov komárov v roku 2020 odhalil nový druh invázneho komára aj na Slovensku. Ide o pôvodne ázijského komára Aedes japonicus japonicus, ktorý sa rýchlo šíri v rámci celého sveta, a v predchádzajúcich rokoch ho zaznamenali v Rakúsku a Maďarsku. Výskyt tohto druhu neovplyvňuje iba biodiverzitu, no môže mať …
více »Prvohorní jepice neměly jepičí život
Jepice (Ephemeroptera) představují velmi starobylou skupinu hmyzu. V rámci výzkumu, jehož výsledky byly nedávno zveřejněny, jsme se zabývali zkamenělinami prvohorních jepic z období permu. Jednalo se o zástupce rodu Misthodotes, nalezené v šedesátých letech na známém ruském nalezišti Tshekarda. Díky vynikajícímu zachování je možné na těchto jedincích, kteří mají na …
více »Jak natočit kalmara
Architeuthis dux, kalmar, respektive krakatice obrovská, je největším známým bezobratlým živočichem (na hmotnost, na délku včetně ramen mohou být asi větší medúzy). Údaje o rekordech se různí, nicméně největší jedinci dosahují délky minimálně kolem 15 metrů včetně chapadel, mají alespoň pětimetrové tělo a hmotnost tak tunu. Údaje o mnohem větších …
více »Proč sob vidí ultrafialově
K zajímavému účelu využívá ultrafialovou signalizaci ještěrka tilikva australská (Tiliqua scincoides). Na první pohled je velice nenápadná a s okolím dokonale splývá díky širokým hnědým pruhům táhnoucím se jí napříč tělem. Přesto se nevyhne střetům s početnou armádou přirozených nepřátel. Pasou po ní jak draví ptáci, tak i hadi nebo …
více »Kuriózní: Savci mohou dýchat i zadkem
Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …
více »Sumka se dokáže regenerovat, i když ji roztřetíme
To, že nakrájený nezmar dokáže přežít v několika kopiích, není nijak překvapivé. Jenže sumka, to je skoro obratlovec, patří mezi pláštěnce a ti zase mezi strunatce. Než sumka přejde k usedlému životu, plave volně mořem a v mládí tak připomíná rybku. Od toho se pak odvíjejí úvahy, že obratlovci jsou …
více »Nejdelší slepýš
Vedci opísali nový poddruh jaštera z Blízkeho východu. Unikátne slepúchovce si ľudia v oblastiach ich výskytu mýlia s hadmi a nezmyselne ich zabíjajú. Majú pritom viaceré znaky, ktoré ich od hadov jasne odlišujú. Medzinárodná skupina vedcov na čele so zoológom Danielom Jablonskim z Univerzity Komenského v Bratislave publikovala začiatkom apríla …
více »Zpátky na stromy – a k vyšší inteligenci?
Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po …
více »