Tag Archives: zoologie

O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením doc. Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto např. i běžné sýkory koňadry …

K čemu slouží různý vzhled jednoho druhu? Vzhled klame. Přesvědčil se o tom i mezinárodní tým biologů. Zjistil, že tři druhy různě zbarvených a opeřených drobných ptáčků čečetek jsou ve skutečnosti druhem jediným. Za rozdíly ve vzhledu pěvců i tvaru jejich zobáků může supergen, ve kterém experti identifikovali na 500 …

Modularita bakteriálních směsí umožnuje přidávat nebo odebírat bakteriální kmeny a sledovat, jaký mají vliv na ostatní bakterie i na fungování hostitele. O tom, že střevní mikroorganismy (takzvaný mikrobiom) mají vliv na lidské zdraví, už dnes nikdo nepochybuje. Teď se vědci snaží zjistit, jak tato společenství bakterií vznikají a jaký dopad …

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …

Nejvíce odlišné bylo štěkání na nejnebezpečnější z testovaných zvířat, prase divoké. Vědci Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze potvrdili, jakým způsobem psi hlásí (štěkají) na různé druhy zvěře a zvířat. Studie byla publikována ve významném odborném časopise Scientific Reports. Komunikace psů je v posledních letech velmi intenzivně studována. Víme, jak …

Divočák nerozlišuje mezi dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Populace divočáků ve střední Evropě dlouhodobě rostou a s tím i škody na plodinách a lesích, kde poškozují čerstvě vysazené sazenice stromů. Kromě toho, že tyto škody mají významný ekonomický dopad, zhoršují i vyhlídky na úspěšnou obnovu …

Červ háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) je systematicky zkoumán mj. i s ohledem na mechanismy stárnutí. Nový výzkum vede k závěru, že tyto hlístice vylučují s přibývajícím věkem přes vulvu tekutinou se složením podobným mléku, které slouží k výživě potomků. Něco podobného je známo pouze u minima dalších bezobratlých živočichů. Celý …

Dlouho bylo nejasné k čemu mohou hlubinným rybám být „zelené“ čípkové geny. Mezinárodní tým vědců vedený Zuzanou Musilovou z katedry zoologie ukázal, že zrak hlubokomořských ryb se významně liší mezi dospělci a jejich potomstvem. Larvální stádia těchto ryb se zdržují u hladiny, kde využívají “čípkový” gen pro vidění zeleného světla, …

Diapsidní plazi („dinosauři“) postupně vystřídali synapsidní linii („předky savců“) v ovládání suchozemského prostředí. Jejich nástup v druhohorách je označován za triasový převrat. Terapsidní linie se oddělila již ve středním permu a od předků podobných pelykosaurům se odlišila zejména některými znaky na lebce a čelistech (Carroll 1988, Kemp 2006). Charakteristická byla …

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, když se setká s běžným kouzelnickým trikem, jaký používají třeba skořápkáři. Krkavcovití ptáci včetně sojek jsou inteligentní, používají nástroje, mají teorii mysli (uvažují o záměrech druhých), poznávají se v zrcadle apod. V rámci experimentu vědci …