Archiv článků: zoologie

Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …

Dokázat chvíli počkat a získat větší odměnu, de facto investovat do odložené spotřeby – to zvládnou už i děti. Není divu, že sebekontrola přímo souvisí s dalšími kognitivními schopnosti (nejjednodušeji se to dá propojit asi tak, že vymyslet něco prostě vyžaduje dokázat se déle soustředit, překonávat odpor, nezvolit první řešení, …

Proč jsou kočky i další kočkovité šelmy tak posedlé šantou kočičí? Jednoduchá odpověď zní: protože se jim to líbí a vyvolává to v nich stavy euforické až možná halucinační, respektive připomínající lidskou opilost. Lze se ale dál ptát, zda je to celé náhoda, nebo zde zde neexistuje i nějaký hlubší …

Kdysi rozmanitá skupina hlavonožců, vampýrovky, obývala mělká šelfová moře jury a spodní křídy. Poté se však náhle fosilní záznam ztrácí a mezera mezi současností a posledním známým výskytem ve spodní křídě (stupeň apt) představuje neuvěřitelných 120 mil. let. Nález 30 milionů let (oligocén) starého zástupce v Maďarsku (Necroteuthis hungarica) pomáhá …

Až donedávna panovala mezi laiky i mezi vědci představa, že plazi se od ostatních obratlovců odlišují (kromě jiných specifik) jednou unikátní vlastností – celoživotním růstem těla. Jak ukázal nový výzkum týmu českých vědců vedený odborníky z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, není tato představa zcela nepodložená, nicméně ani zdaleka se …

Proč že mají zebry pruhy? Předposlední jistá odpověď pravila, že je to kvůli matení bodavého hmyzu (nejde jen o nepříjemnost, ale v tropech každý druhý hmyzák navíc přenáší něco potenciálně smrtelného). Poslední jistá odpověď tvrdila, že se zebry tímto způsobem v africkém horku chladí. Poskytovala fyzikální vysvětlení i podporu v …

Člověk má s ovládáním svého těla často plné ruce práce, i když ho příroda vybavila mozkem tvořeným 86 miliardami neuronů. Chobotnice vystačí s mnohem skromnější nervovou soustavou 130 milionů neuronů. I s touto spartánskou výbavou dokáže úžasné kousky. Chobotnice velká (Enteroctopus dofleini) se naučila vybírat návnadu z kulovitého dutého pouzdra, …

Desítky milionů let staré linie brouků objevily při studiu fosilií ukrytých v jantaru mezinárodní týmy vědců, jejichž součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Expertům se v laboratořích podařilo zrekonstruovat podobu unikátního kovaříka z baltského jantaru a popsat zcela novou čeleď světélkujících brouků obývajících Zemi po …

Analýza fosilii ukazuje, že šavlozubý tygr zpočátku rostl rychle (jako dnešní tygr), ale pokračoval v růstu do relativně vysokého věku (jako dnešní lev). Neznamená to samozřejmě, že by šavlozubý tygr byl „něco mezi lvem a tygrem“. Patřil do jiné skupiny kočkovitých šelem, kompletně vymřelé podčeledi Machairodontinae, s tygrem není blízce …

Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. Andreas Nieder, neurobiolog z německé University of Tuebingen, provedl metaanalýzu, která hodnotí schopnosti různých zvířat odhadovat počet. Uvádí, že nějaký „matematický smysl“ má bezprostředně adaptivní hodnotu, takže se v evoluci vyvíjel mnohokrát nezávisle na sobě. Nejde o výsledek umělých …