Archiv článků: zoologie

Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. Andreas Nieder, neurobiolog z německé University of Tuebingen, provedl metaanalýzu, která hodnotí schopnosti různých zvířat odhadovat počet. Uvádí, že nějaký „matematický smysl“ má bezprostředně adaptivní hodnotu, takže se v evoluci vyvíjel mnohokrát nezávisle na sobě. Nejde o výsledek umělých …

Krysy rodu Stenocephalemys, které žijí ve vysokých nadmořských výškách Etiopské vysočiny, se chladnému prostředí s nedostatkem kyslíku přizpůsobily změnami mitochondrií, konkrétně vlivem mutací v jejich mitochondriální DNA. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhalili v mitogenomu těchto krys působení pozitivní selekce právě v těch místech, která souvisí s buněčným dýcháním. Mezi studovanými hlodavci jsou mimo …

Vlci dnes žijí ve smečkách, loví ve smečkách i velkou kořist, o vlčata pečuje celá smečka a navíc se o sebe navzájem starají i dospělí jedinci. Kdy se ale toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci. Mezinárodní vědecký tým nyní oznámil, že v …

Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti. Díky analýze největší data báze ptačích hlasů zpochybnili čeští vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše …

Modré a zelené zbarvení mnoha druhů tarantulí (sklípkanů) představovalo pro entomology dosud záhadu. Tarantule jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku; navíc jsme se domnívali, že ani nemají barevné vidění. Příslušné barvy jsou přitom mnohdy syté a jasné, nevypadá to na náhodu (tj. že nějaká využívaná látka je shodou …

Populace bobra evropského se na území hlavního města rozrůstá. Vědci odhadují, že aktuálně v Praze žije zhruba 100 jedinců v 17 teritoriích. První výskyt bobra v hlavním městě byl po dlouhých 185 letech potvrzen teprve v roce 2015. Bobři pocházejí původem z Bavorska. „Bobři Prahou nicméně hlavně procházejí a šíří …

Jak člověk stárne, jeho plodnost se snižuje. U některých živočichů je to ale naopak, zejména u těch, kteří celý život rostou – třeba u ryb. Takový je evoluční předpoklad. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ale zjistili, že krátkověká ryba z jihovýchodní Afriky, halančík tyrkysový, se reprodukčnímu stárnutí přesto nevyhne. …

Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

Brno se stalo největším zimovištěm kachničky mandarínské v Česku, vyskytuje se tu kolem padesáti jedinců. Výjimečnou lokalitou je pro kachničky zejména řeka Svratka, kde hnízdí pravidelně už celou dekádu. Jde tak o jedinou pravidelně hnízdící populaci u nás. Podle Vladimíra Mikuleho z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty MENDELU …