O jedněch z nejkrásněji zbarvených akvarijních ryb, halančících, je známo, že dokáží dospět v neuvěřitelných 14 dnech. Studium jejich rozmnožování a šíření na nová území přináší mnoho dalších překvapení. Nyní se ukázalo, že jikry halančíků jsou extrémně odolné: dokážou přežít průchod zažívacím traktem labutí rodu koskoroba. Halančíci tak mohou kolonizovat oblasti, kam …
více »Kde se vzaly psí oči
Pes a vlk se od sebe anatomicky liší v jedné drobnosti, která však při soužití s člověkem zřejmě hraje velkou roli. Nová studie, kterou vedla Juliane Kaminski z University of Portsmouth, zjistila, že na rozdíl od vlků mají psi vyvinutý sval nad očima, který jim umožňuje viditelně zdvihat obočí. Psi …
více »Proč ptáci žijí déle než savci
U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …
více »Devátý „Návrat divokých koní“ do Mongolska proběhl úspěšně
Navzdory potížím na začátku transportu, které vyvrcholily vyložením klisny Tanii z letadla těsně před úterním startem z Kbel, se zbývající tři klisny podařilo v pořádku přepravit do Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. V Tachin talu včera po deváté hodině večer vyběhly Tárik, Tara a Spina z přepravních boxů do …
více »Už (zase) najisto víme, proč jsou zebry pruhované
Aktuální odpověď praví, že se tím chladí, a to kupodivu lépe, než kdyby byly celé světlé. Otázka, proč mají zebry pruhy, je samozřejmě populární. Jako první napadne pohlavní výběr. Problém s teoriemi, které argumentují vkusem (zejména) samic, spočívá v tom, že je nesnadno s nimi dále pracovat – snad jen, …
více »Rysí putování: v Brdech dobře, na Šumavě (možná) lépe
Mladý rys, kterého na podzim roku 2018 zachytila fotopast v chráněné krajinné oblasti Brdy, se již na konci roku vrátil zpátky na Šumavu, do její západní části a tady trávil celou dobu říje. Potvrdilo to porovnání snímků z fotopastí, na kterých je tento jedinec zachycen. Každé zvíře má totiž jedinečnou …
více »Užovka urartejská – objeven nový druh hada
Nový druh hada patrí medzi veľké užovky známeho rodu Elaphe. Medzinárodný tím na čele s vedcami z Univerzity Komenského v Bratislave objavil nový druh hada rozšíreného v Turecku, Azerbajdžane, Arménsku, Gruzínsku, Iraku, Iráne a Rusku, vrátane malej oblasti zasahujúcej aj do Európy. Analýzou genetických aj morfologických údajov vedci zistili, že …
více »Stonožky umí lovit i pod vodou
Tyto jeskynní druhy vydrží pod vodou velmi dlouhou dobu. Některé druhy stonožek zřejmě značnou část svého života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají zajímavé příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu překvapivé pozorování speleologů, kteří na stonožky druhu Lithobius matulici narazili hluboko v zatopených jeskyních. Svědectví jeskynních …
více »Největší pavouk Evropy slíďák tatarský v Zoo Praha
Je 31 milimetrů opravdu rekord? Zoo Praha v neděli slavnostně otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice …
více »Psi a vědomí sebe sama
Psi a zrcadlo, pes a rozpoznání vlastního pachu. Zrcadlový test se pokládá za důkaz „sebeuvědomění“. Zvířata, která se v zrcadle poznají, disponují nějakým abstraktním konceptem sebe sama, alespoň to předpokládáme. V zrcadlovém testu uspějí lidoopi, delfíni i krkavcovití ptáci, psi však nikoliv – na zrcadlo někdy štěkají (vnímají tedy jako …
více »