Archiv článků: zoologie

Kosatky jsou velmi pozoruhodnými tvory. Vedle člověka jde zřejmě o jediný druh, u něhož se vyskytuje menopauza (systematicky). Mají kulturu. Různé skupiny kosatek komunikují různými dialekty, předávají si „písně“, různé skupiny loví různou potravu (nejen ve vazbě na její dostupnost; kde nežijí lachtani, tam kosatky lachtany pochopitelně neloví, ale zde …

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, …

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá …

Embryogenezí, vývojem zárodku, procházejí všichni živočichové. Donedávna se myslelo, že hlavním cílem rané embryogeneze je správně zahájit vývojové procesy. Mezinárodní tým vědců ale zjistil, že embrya parazitických ryb hořavek si už během této rané fáze vyvíjejí řadu významných adaptací, které jim poskytují výhody k přežití. Ryby hořavky jsou hojně rozšířené …

Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují …

Významný nález, který představuje jediný doklad tohoto druhu na celém světě, se podařil paleontologovi Národního muzea Borisovi Ekrtovi. Ten při geologickém výzkumu s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy v okolí Valče na Karlovarsku objevil levou spodní čelist zvířete z období raných třetihor, u níž se při pozdějším rozsáhlém zkoumání …

Počet velkých šelem klesá. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii soustředili na levharta skvrnitého, na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Nicméně žádná z těchto šelem nezapříčiňuje …

O tom, zda mohou rodiče různých živočišných druhů včetně lidí předávat svým potomkům “užitečné“ bakterie už během embryonálního vývoje, se v biologii vede bouřlivá debata. Rozlousknout tuto otázku však není jednoduché, neboť bakterie žiji téměř všude a snadno mohou kontaminovat nástroje či chemikálie používané ve výzkumu. Tím mohou výrazně zkreslit výsledky vědeckých …

Proč by ostrovní ptáci v průběhu evoluce ztráceli schopnost letu? V předchozí kapitole jsme si řekli, že nelétaví ptáci se často vyskytují na ostrovech příliš vzdálených, než aby byly v dosahu savčích predátorů nebo jiných konkurentů. Absence savců má dva důsledky. Zaprvé ptáci, kteří na ostrov doletěli, jsou schopní převzít …

Jak se chovají jelen evropský, srnec obecný a prase divoké žijící v oblasti, kde se pohybují vlci? Vyhýbá se zvěř místům, kde je vysoké riziko, že se stane kořistí? A jak to v konečném důsledku ovlivňuje vegetaci, a tím i obnovu lesa? Tyto otázky zkoumá tříletý výzkumný projekt České zemědělské …