Sciencemag.cz
Doporučujeme
Představte si, že před sebou máte možné odpovědi na matematickou úlohu, může jít zhruba tak o přijímací zkoušky na střední školy. Úkolem je zaškrtnout správnou variantu. Má to ovšem háček – neznáte otázku…
(Autoři knihy, z níž tento příklad pochází, mimochodem žertují o tom, že otázku nemohou uvést kvůli současné americké posedlosti copyrighty.)
Na výběr jsou následující odpovědi:
4 Pí centimetrů čtverečních
8 Pí centimetrů čtverečních
16 Pí centimetrů čtverečních
16 centimetrů čtverečních
32 Pí centimetrů čtverečních
Jakou tipujete správnou odpověď? Jak mohla znít otázka? Samozřejmě nejde odpovědět s jistotou, ale lze navrhnout postup, v rámci kterého se pokusíme vžít do pozice učitele, jenž test připravoval.
Dedukce uvedená v knize, jistě nikoliv jediná možná, nicméně působící věrohodně:
16 centimetrů čtverečních se příliš liší od ostatních odpovědí, takové možnosti nebývají správně. Na otázku, kde by správná odpověď byla 16 centimetrů čtverečních, by nejspíš v tomto kontextu správně odpověděli všichni („proč by tam, mělo být nějaké Pí?“).
Ostatní odpovědi obsahující Pí a centimetry čtvereční nejspíš nasvědčují, že otázka se týkala obsahu kruhu. Nabízejí se tedy čísla, která jsou druhými mocninami. Pokud by správná odpověď byla 4 Pí centimetrů čtverečních (poloměr 2), pak by ale ke správnému výsledku došel i ten, kdo zamění vzoreček pro obsah a obvod kruhu. Naopak v případě, že zadaný kruh má poloměr 4, pak kdo se splete a použije vzoreček pro obvod, zaškrtne (2PiR) odpověď 8 Pí centimetrů čtverečních. Kdo chybně „zkombinuje“ oba vzorečky (2PiR na 2), dostane 32 Pí centimetrů čtverečních.
Otázka je tedy zvolena tak, aby připouštěla správnou odpověď jen při správném postupu. Navíc jsou další odpovědi voleny tak, aby byly pro ty, kdo použijí chybný vzoreček, „návodné“ (i když označit je za chytáky je snad příliš).
Zdroj: A. K. Dixit, B. J. Nalebuff: The Art of Strategy: A Game Theorist’s Guide to Success in Business and Life
