Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci podrobně analyzovali hrot šípu z pozdní doby bronzové, nalezený u švýcarského Mörigenu a dnes uložený v Historickém muzeu v Bernu. Předmět byl vyroben mezi lety 900–800 př. n. l. To ve střední Evropě železo ještě známo nebylo (respektive: nebyla známa jeho metalurgie), mohlo by se ovšem teoreticky jednat o import ze Středomoří. Další analýza ovšem ukázala, že předmět spadá do ještě vzácnější kategorie – hrot byl vyroben z železa meteorického. Aby nedošlo k poškození artefaktu, byly pro analýzu použity nedestruktivní metody (v průvodním článku se uvádí optická mikroskopie, skenovací elektronová mikroskopie, rentgenová tomografie, rentgenová fluorescence, miony indukovaná rentgenová spektrometrie a vysoce citlivá gama spektrometrie).
Archeologické nálezy předmětů vyrobených z meteoritického železa jsou velmi vzácné. V celé Eurasii a Africe je známo pouze 55 takových artefaktů, které pocházejí z 22 různých nalezišť. Mimochodem, z hrobky faraona Tutanchamona je jich hned 19. (Poznámka: Vzpomeňme na Sinuheta, kde Waltari přisoudil příslušnou dýku Chetitům. Smysl to dávalo, Chetité patřili k první kultuře, která metalurgii železa ovládla, ale další výzkum ukázal, že tomu bylo jinak. Viz také: Slavná Tutanchamonova dýka nebyla vyrobena v Egyptě.)
Naleziště šípu nedaleko Bielu se přitom nachází jen několik kilometrů jižně od oblasti, kde byl objeven i meteorit Twannberg. Více než 2 000 úlomků tohoto železného meteoritu pochází z doby před asi 170 000 lety. Vědci proto zkoumali řadu archeologických artefaktů z této oblasti, aby zjistili, zda nemají původ právě zde. Ukázalo se ale, že pro zkoumaný hrot to neplatí. S přibližně 8,3 % niklu je obsah tohoto prvku v hrotu šípu téměř dvakrát vyšší než v meteoritu Twannberg. Vysoký obsah germania také ukazuje, že se s velkou pravděpodobností jednalo o meteorit odlišného typu (IAB) než Twannberg. Dále se podařilo prokázat, že poměrně nízká koncentrace hliníku-26 naznačuje, že vzorek pochází z nitra meteoritu, který měl původně hmotnost nejméně dvě tuny.
Takto velkých železných meteoritů typu IAB známe v Evropě jen málo. Za nejpravděpodobnější původ se zatím považuje meteorit Kaalijarv, který dopadl v Estonsku kolem r. 1500 př. n. l. (tedy také v době bronzové, shodou okolností). Při pádu tento meteorit vytvořil několik kráterů o průměru až 100 metrů. Vzhledem k tomu, že největší úlomky meteoritu explodovaly až na Zemi, muselo vzniknout mnoho malých úlomků, uvádějí vědci. Skutečně prokázat estonský původ hrotu šípu z Mörigenu by ovšem vyžadovalo další analýzy.
Beda A. Hofmann et al, An arrowhead made of meteoritic iron from the late Bronze Age settlement of Mörigen, Switzerland and its possible source, Journal of Archaeological Science (2023). DOI: 10.1016/j.jas.2023.105827
Zdroj: Naturhistorischen Museum Bern
