Sciencemag.cz
Doporučujeme
Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit k nošení břemen a k tažení vozu, ještě později i přímo k jízdě (kůň musel bojovníka vůbec uvést; a taky to vyžadovalo další posun v domestikaci, výcvik atd., aby si člověka na hřbetě nechal líbit). K tomu mělo dojít až někdy kolem r. 1000 př. n. l.
Viz také:
Klíčové inovace v dávných válkách: neolit, doba kovů, starověk
Slavná éra válečných vozů
Co se týče využití koní ve vojenství, zejména s ohledem na související logistiku, často se v této souvislosti zmiňuje invaze prvních Indoevropanů z východoevropských stepí do Střední Evropy a na Balkán v eneolitu a době bronzové. Původ Indoevropanů se obvykle spojuje s tzv. jámovou (Yamna) kulturou v severním Černomoří. Lidé této kultury zřejmě znali také vůz (ten ale mohli tahat i voli, vozy měli Sumerové, jsou známy ze středoevropského eneolitu, kde koně nebyli atd.). Právě využívání koní umožnilo zvýšit početnost stád i populační explozi, využívat stepi dál od řek a zřejmě i přímo podpořilo expanzi nositelů jámové kultury. Snad právě v důsledku znalosti koně/vozu se dnes na tak velké části světa mluví indoevropskými jazyky. Na východě tehdy kočovníci z východní Evropy pronikli až do západní Číny, ve střední/severní Evropě se nimi spojuje kultura se šňůrovou keramikou, na jihovýchodě se lidé s jámovou kulturou dostali do dnešního Srbska a Bulharska. Samozřejmě – rozšíření indoevropských jazyků v Evropě je velké téma a názory jsou zde různé (podobně jako u postupu neolitu v Evropě).
Teď ale nový pohled na věc. Podle nové studie založené především na výzkumu hrobů jámové kultury (jam, kurganů) se zde ale na koních mělo jezdit už v době 3000-2500 př. n. l. Spoluautor výzkumu, archeolog Volker Heyd z University of Helsinki, tak tvrdí, že na koních se začalo jezdit vlastně nedlouho po jejich domestikaci (dost v rozporu s tím, co se psalo výše). Jak něco takového doložit? Na počátku se k jízdě nepoužívalo specializovaného vybavení, respektive se dělalo z netrvanlivých materiálů (čili absence vybavení v archeologických nálezech nic nedokazuje).
Pomoci ovšem může fyzická antropologie. V rámci výzkumu vědci prozkoumali 217 koster z 39 lokalit, z toho 150 koster bylo z prostředí jámové kultury. Bioantropolog Martin Trautmann (rovněž University of Helsinki) stanovil šest diagnostických kritérií, které by mohly indikovat jízdu na koni (úpony svalů na pánvi, změnu tvaru kyčelních jamek, typická zranění…; vlastně ve všech případech jde o patologie). Ze 156 dospělých jedinců pak 24 klasifikoval jako možné jezdce a 9 jako vysoce pravděpodobné jezdce (někteří z nich dokonce nepatřili ani k jámové kultuře, viz ještě dále). Závěr z toho má znít, že na koních se jezdilo běžně. Samozřejmě z toho ještě přímo nevyplývá, zda se na koních lidé spíše přesouvali, válčili, s pomocí koně pásli dobytek nebo zda byla jízda na koni prostě znakem sociálního statusu (nejspíš by platilo všechno z toho).
Co je ovšem krajně překvapivé, 4 ze 6 příslušných patologií vykazuje kostra z i hrobu Csongrad-Kettöshalomin. Zde se již dlouho předpokládalo, že jde o přistěhovalce ze stepi. Problém je ovšem datování, datum asi 4300 př. n. l. o více než 1000 let předchází jámové kultuře. Kůň byl tehdy ve stepích již opravdu znám a někdy i pohřbíván s lidmi, ale že by se na něm jezdilo tedy už prakticky od počátku?
Martin Trautmann et al, First Bio-Anthropological Evidence for Yamnaya Horsemanship, Science Advances (2023). DOI: 10.1126/sciadv.ade2451. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.ade2451
Zdroj: University of Helsinki / Phys.org a další
Poznámky PH:
Nakolik se budou antropologicky lišit stopy na kostře, pokud člověk jezdil přímo na koni, ve srovnání s tím, kdyby byl třeba vozatajem na rychlém drncajícím voze?
Je to celé přesvědčivé? Proč potom ještě ve 2. tisíciletí př. n. l. převládalo na Blízkém východě i v Egeidě ve vojenství využití vozů a nikoliv jízda přímo na koni? (V takové Illiadě se na vozech dokonce ani skoro nebojuje, ty jen hrdinu na bojiště přivezou.) V žádných písemných záznamech z té doby se nepopisuje přímo jízda/boj na koni. Vzhledem k těmto skutečnostem mě tvrzení výše moc nepřesvědčilo.
