Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity.
Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro život cca pozemského typu obyvatelný, co ale neznamená, že zde život také vznikl (mohl vzniknout). Pro prebiotickou chemii přitom podle řady modelů mělo, předpokládá se, význam střídání vlhkých a suchých, eventuálně i teplých a chladných období (nebo i denních dob). Jinak řečeno, kaluž několikrát (mnohokrát) vyschla a zase byla zatopena (eventuálně i voda vymrzla nebo se vyvařila). To umožňuje, aby chemické reakce vytvářely stále složitější látky (biopolymery mají často charakter anhydridů, vzniknou ze dvou menších molekul odštěpením vody) a také se koncentrovaly. Naopak v prostředí větších vodních ploch by docházelo k hydrolýze nebo alespoň naředění (poznámka: předpokládáme, že první život proto zase musel existovat v nějakém speciálním prostředí na pomezí kapalné a pevné fáze, jako byly hlubokomořské vývěry – kuřáky). Střídání suchých a teplých období tedy má znamenat i vyšší šanci na vznik života na rudé planetě. (Poznámka: Tato argumentace platí celkem bez ohledu na to, zda předpokládáme vznik základních stavebních kamenů, např. aminokyselin, až na planetách, nebo to, že byly dodány kometami už předsyntetizované.) Je to nadějnější než období neustálého vlhka, byť to by zase bylo příznivější už pro samotný život.
Rover Curiosity v roce 2021 stoupal po sedimentárních vrstvách hory Mount Sharp, která se zvedá z kráteru Gale. Šestiúhelníkový vzorek vyschlého bahna byl odhalen po navrtání hornin na místě Pontours. To se nachází v přechodové zóně mezi vrstvou bohatou na jíl a výše položenou vrstvou obohacenou o sírany. Zatímco jílové minerály se obvykle tvoří ve vodě, sírany mají tendenci vznikat při vysychání vody.
Minerály, které se vyskytují v jednotlivých oblastech, odrážejí různá období v historii kráteru Gale. Přechodná zóna mezi nimi je dokladem období, kdy převládala dlouhá období sucha a jezera a řeky, které kdysi kráter vyplňovaly, začaly ustupovat.
Jak bahno vysychá, smršťuje se a praská do spojů ve tvaru písmene T – což vozítko Curiosity již dříve objevilo na místě Old Soaker níže na Mount Sharp. Tyto vzory jsou důkazem toho, že bahno Old Soaker se vytvořilo a vyschlo jednou, zatímco opakované vystavení vodě, které vytvořilo bahno Pontours, způsobilo, že spoje ve tvaru T změkly, přeměnily se do tvaru Y a nakonec vytvořily šestiúhelníkový vzor. Šestiúhelníkové trhliny v přechodné zóně se tvořily i při ukládání nových sedimentů, což svědčí o tom, že podmínky spojené se střídání vlhka a sucha přetrvávaly po dlouhou dobu.
Na Zemi podobné nálezy k dispozici vůbec nemáme. Tektonické desky Země neustále recyklují její povrch a dávno pohřbily záznamy prebiotické historie. Mars tektonické desky a jejich pohyb nemá, takže se zde zachovala mnohem starší období geologické historie planety. Nakonec bychom tak na Marsu mohli získat i informace o tom, jak vznikal (mohl vznikat) život na Zemi.
W. Rapin et al, Sustained wet–dry cycling on early Mars, Nature (2023). DOI: 10.1038/s41586-023-06220-3
Zdroj: NASA
