Pixabay License. Volné pro komerční užití

Výtahy Eryxu

Silvestrovská povídka.

Osoba A jede výtahem z patra X do patra Y a nad patrem M vzdáleným o N pater od patra X uvízne. Spočítejte, kolik dnů (Z) uplyne do vyproštění, pokud technik B jedoucí osobu A vyprostit vedlejším výtahem z patra P uvízne v patře Q a …
úloha z eryxké učebnice matematiky

Nevlídná planeta Eryx je obyvatelná pouze ve velmi úzkém klimatickém pásu, a to ještě jen v jediné malé oblasti. Stísněné podmínky přiměly první osadníky, aby své město postavili téměř výlučně ve vertikálním směru. Obydlí jsou zakutána hluboko do země a v úzkém sloupci naopak ční až do horních vrstev atmosféry. Pospojovaná, větrem zmítaná stavebnice ze sloupů, zdí a drátů se táhne mezi propastmi v nitru planety, v nichž se podle některých pověstí nachází peklo, zatímco jiní učenci soudí, že toto místo obývají slizcí tvorové, kteří zrak, sluch i čich nahrazují tisíci hemživých slídivých panožek. A na nejvyšších střechách domů prý tančí za nejtemnějších nocí andělé, o nich však nic bližšího známo není, protože výtahy na tato požehnaná místa nejedou.
Turistické průvodce zdůrazňují právě tento aspekt planety a hovoří o Eryxu jako o světě výtahů. Poté, co bylo v této části galaxie upuštěno od kosmických letů, neexistují v obyvatelné enklávě Eryxu kromě výtahů prakticky žádné jiné dopravní prostředky. Neomezeným vládcem planety je správce této infrastruktury, Velký Výtahář, o jehož existenci však mnozí skeptici otevřeně pochybují. Možná, že vládcova rezidence se nachází v oblasti, která byla po nějaké poruše strojů odříznuta od zbytku planety, snad se výtahář skrývá a záměrně šíří klamné zprávy, snad zemřel před mnoha staletími a snad ani nikdy nežil. Faktický chod Eryxu proto řídí Vrchní Konstruktér a Hlavní Vyprošťovač.
Výtahy prostupují celý život místních obyvatel. Cesta do zaměstnání, nákup potravin i společenská návštěva, přesuny mezi obytnou jednotkou a kanceláří, to vše vyžaduje cestovat několika výtahy a projít potemnělými spojovacími chodbami. Každý z obyvatel nosí neustále u sebe podrobné plánky, protože značení na chodbách i mapy ve výtazích bývají naprosto nedostatečné a pověsti o zbloudilcích, kteří nikdy nedorazili k cíli své cesty a po věky věků se plouží opuštěnými periferiemi chodeb, lehkomyslníky varují. Naopak na zvlášť frekventovaných stanicích se vybírá clo a mýtné, v centrálních spojovacích chodbách se rovněž pořádají trhy a probíhá čilý výměnný obchod.
Při poruše výtahu a čekání na opravu přicházejí Eryxané často na svět. Související stres zřejmě vede k tomu, že ve výtazích dochází k porodům s větší frekvencí, než by odpovídalo prosté statistice (procento času, který lidé tráví v uvízlých výtazích, se však stejně nepodařilo přesně změřit). Ve výtahu, kde spolu uvíznou dosud zcela neznámí lidé, dochází také nejčastěji k dohodě o budoucím zaměstnání i k početí; není tedy divu, že pojem otcovství je na Eryxu věcí prakticky neznámou a pokládá se za běžné, že rodina vychovává potomky, na jejichž počátku stála porucha stroje nebo výpadek elektřiny.
Při rozhovorech mezi uvízlým jedincem a někým, kdo čeká na výtah v chodbě domu, vznikají vědecké teorie, vedou se filozofické spekulace, recitují se básně, navazují romantická přátelství i platonické lásky. Výjimečně se na konci těchto rozhovorů podaří otevřít dveře, častěji se však klec znovu rozjede a dotyční se již v nepřehledné síti výtahů vícekrát nesetkají. Ne všechny kontakty v uvízlých kabinách však mají přátelský charakter – dochází pochopitelně také k hádkám, potyčkám končícím zraněním či smrtí a při déle trvajících poruchách není výjimkou ani kanibalismus.
Smrt ve výtahu (především hlady, udušením či srdečním selháním) je také hned po sebevraždě skokem do šachty nejčastějším způsobem, jak obyvatelé Eryxu opouštějí svůj podivný svět. Postupem času se samozřejmě objevily inovace, které mají závažnost problému zmírnit. Součástí výtahů bývají lékárničky plné tišících prostředků i speciální výtahové bary. Z důvodu úspory místa se omezují na koncentrované alkoholy, které navíc nejsou tak močopudné. V době, kdy se experimentovalo se skříněmi chlazeného piva, docházelo k tomu, že si obyvatelé okolních bytů často stěžovali na čpavkový zápach vycházející ze šachty. Proudy moči padající do hlubin rušily noční klid a také mohly způsobit zkrat elektrických rozvodů, čímž bylo vyproštění v reálném čase prakticky znemožněno. Protože stejně neblaze mohou v případě vyvržení působit i žaludeční šťávy, u likérů ve výtahových barech bývá vyžadována lehká stravitelnost.
Pokud člověk cestuje sám a porucha nepřivodí tmu, krátí si obvykle čekání četbou. Nikoho z Eryxanů by ze strachu před dlouhými hodinami nudy nenapadlo opustit vlastní byt bez knihy. Literatura Eryxu bývá nejčastěji řazena do tzv. výtahové školy, protože jejím hlavním tématem jsou opět právě výtahy. Učebnice matematiky demonstrují své poučky na příkladech s výpočty pater. Populární je numerologie řešící otázky, jaká čísla jsou předurčena k uvíznutí a co z takového incidentu může v závislosti na patře vzejít. Předpokládá se, že každý jedinec má svá šťastná a nešťastná čísla, přičemž patrům druhé kategorie by se měl ve vlastním zájmu za každou cenu vyhýbat (to ovšem není jednoduché, protože schodiště zanikla již před mnoha staletími; využít lze naopak toho, že patra nemají pevná čísla, ale každý z výtahů používá stupnici vlastní). Říká se rovněž, že každému člověku bývá v okamžiku narození přisouzeno poslední patro, do kterého směřuje celá životní cesta.
Na okolních planetách jsou v poslední době velmi populární příběhy eryxské detektivní školy, jejíž klasická podoba popisuje zločin ve výtahu. Podstatou pátrání obvykle není řešení otázky, kdo je vrahem (protože ten nejčastěji uvízne i se svou obětí), ale detektiv musí především zajistit, aby ho v síti výtahů dopadl; kromě thrilleru obsahují tyto příběhy často i prvky cestopisu. Příběhy jiného kánonu zase stereotypně začínají nálezem těla v opuštěném výtahu. Oblíbeným pomocníkem detektivů bývá speciální eryxké plemeno psů-norníků, kteří se do kabiny dokáží prohrabat v případě, že jiné možnosti zatčení pachatele selžou. Tito tvorové rovněž disponují zvláště vyvinutým čichem, pomocí něhož zjistí, zda uvízlá osoba dosud žije – bývají proto také pomocníky vyprošťovačů, protože reakce psa napoví, zda má smysl se o záchranou akci vůbec pokoušet.
Eryxká literatura je známa značnou redundancí – řada informací se opakuje hned několikrát. Autoři totiž předpokládají, že uvízlý čtenář se nachází ve stavu značného duševního vypětí, které negativně ovlivňuje jeho paměť. Knihy bývají psány velkými písmeny, která je možné číst i při špatném osvětlení; drahé výpravné publikace pak dokonce samy fosforeskují.
V luxusních domech, jejichž výtahy poskytují patřičný komfort, neslouží kabiny pouze jako dopravní prostředek, ale také jako místo zábavy. Pro pohodlí pasažérů bývají tyto výtahy vybaveny svislými lenoškami, jejichž využití je umožněno generátory měnícími směr působení gravitačního pole. Boháči mají v oblibě celou řadu výtahových her charakteru mnohdy morbidního (interiér některých výtahů může například připomínat rakev), erotického či dekadentního. Když však v luxusním výtahu přece jen dojde k neštěstí, stahují se na místo ihned olupovači mrtvol, šplhají po lanech vybaveni autogenovými hořáky či titanovými nůžkami, s jejichž pomocí vniknou do kabiny a než na místo dorazí vyprošťovači, provedou vše potřebné a opět se nepozorovaně vzdálí. Říká se dokonce, že tito přestupníci vyvolávají poruchy výtahů i záměrně, což je ovšem na Eryxu pokládáno za nejodpornější druh zločinu vůbec.
Z výtahových šachet se často ozývá zuřivý křik, a byty přiléhající k šachtám musejí být proto speciálně odhlučněny. Noční klid narušují i pády výtahů do hlubin přerůstající často v řetězové srážky (aby byly výtahy v extrémně dlouhých šachtách vůbec rozumně použitelné, jezdí v jediné šachtě obvykle více než jedna kabina). Finální dopad trosek na povrch však nebývá slyšet a některé mystické teorie proto předpokládají, že šachty jsou ve skutečnosti bezedné nebo uzavřené, díky podivným vlastnostem prostoru zakřivené samy do sebe.
Rovněž život dalších organismů Eryxu je těsně spojen s výtahy. Specializované popínavé rostliny se omotávají kolem lan; některá lana jsou následkem toho již zcela zkorodovaná a původní kov byl nahrazen propletencem kmenů, větví, šlahounů a kořenů. Pevnost těchto struktur se však kovu přece jen nevyrovná a možná i zde se skrývá příčina mnohých neštěstí.
Obdobou lidských olupovačů mrtvol jsou na Eryxu lačné šelmy, které stěny uvízlých výtahů dokáží prolomit ostrými drápy. Na této planetě prosperují rovněž mrchožrouti, u nichž se předpokládají jisté vztahy se slizkými tvory obývajícími kraje pod povrchem. Legendy se zmiňují také o masožravých rostlinách a tvorech, kteří se životu v šachtách přizpůsobili tak dokonale, že jsou k nerozeznání od skutečných kabin. Někteří za pomoci těchto mimiker lákají neopatrné návštěvníky k nástupu do kabiny, která je ve skutečnosti tlamou či žaludkem, jiní predátoři pak prý dokonce nabyli schopnost v patrech opustit šachtu a ohrožovat obyvatele Eryxu i ve spojovacích chodbách.
Od doby, kdy v této části galaxie ustala kosmická doprava, bylo spojení s Eryxem ztraceno a informace o dalším vývoji této planety nejsou k dispozici. Můžeme tedy jen hádat, zda se celé město zhroutilo náporem vichřice nebo zda snad obyvatelé postupně zdegenerovali a vymřeli. Jedinými tvory obývajícími Eryx by v takovém případě zůstaly výtahy projíždějící nekonečnými šachtami, kde se zastavují a opět rozjíždějí, sráží se a padají do hlubin na své věčné cestě od nicoty k nicotě.

úryvek z knihy
Pavel Houser: Sběratel měst
Dokořán 2009
Objednávka na Kosmas.cz

obalka-knihy

Město lze vybudovat z jediného motivu, nebo může v průběhu života města jediný jev postupně ovládnout celý prostor a vyplnit ho téměř beze zbytku. Ngrank je tvořen mosty, dění v Eryxu se točí kolem propojené sítě výtahů, Lilát je městem oživlých obleků a obyvatelé Sarkomandu se zvláštní náruživostí propadli kouzlu van. V případě dalších měst cestovatelé jako ústřední bod zmiňují knihovny, šachové partie, schodiště i věci zcela prchavé, blesky, sny či burzovní transakce. Mapy těchto krajin mohou být bludné, společníci i průvodci obludní… Pavel Houser sbírá města, mapy, knihovny, atlasy či katalogy od chvíle, kdy zjistil, že Italo Calvino, Jorge Luis Borges, H. P. Lovecraft, Stanisław Lem a řada dalších encyklopedistů nestihla své sbírky bohužel zkompletovat.

Nad knihou: Kulový blesk

Čínský spisovatel Liou Cch‘-sin je u nás známý díky trilogii Problém tří těles. Již předtím …

One comment

  1. Suprový bizár, hned jsem knížku objednal a těším se na počtení :-))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close