Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tedy míněno samozřejmě statisticky – mezi hvězdami ve vzdálených galaxiích je zřejmě větší podíl těch s vyšší hmotností, alespoň podle nové studie.
Dosud se předpokládalo, že populace hvězd v ostatních galaxiích vesmíru jsou podobné stovkám miliard hvězd známých v Mléčné dráhy – s určitou frekvencí zde jsou zastoupeny hvězdy různých hmotností. Z pomocí pozorování ze 140 000 galaxií v celém vesmíru a široké škály pokročilých modelů však tým Ústavu Nilelse Bohra na Kodaňské univerzitě zjistil, že hvězdy ve vzdálených galaxiích jsou obvykle hmotnější než v našem okolí.
Z toho vědci usuzují, že vzdálené galaxie prostě vypadají jinak než ta naše. Různý podíl různě hmotných hvězd má pak dopad na celou řadu dalších jevů – vyplývá z něj třeba i počet vznikajících supernov, neutronových hvězd a černých děr.
Naše dosud omezené znalosti o vzdálených galaxiích vyplývají (a samozřejmě to ještě více platilo v minulém čase) z nedostatku dat, respektive omezení pozorovacích technik. Na Zemi dokážeme zachytit pouze světlo z těch nejjasnějších tak vzdálených hvězd. Při nedostatku dat byl předpoklad, že vzdálené galaxie budou podobné Mléčné dráze, rozumný, nicméně to tak podle nové studie není (nebo alespoň nemusí být).
Autoři výzkumu analyzovali světlo ze 140 000 galaxií pomocí dat katalogu COSMOS; tato databáze obsahuje více než milion pozorování světla z jiných galaxií. Data z tohoto katalogu sahají až do vzdálenosti 12 miliard světelných let.
Z dat má dále vyplývat, že nejméně hmotné galaxie pokračují v tvorbě hvězd déle, zatímco v hmotnějších hvězdotvorba ustává a ty „umírají“.
Albert Sneppen et al, Implications of a Temperature-dependent Initial Mass Function. I. Photometric Template Fitting, The Astrophysical Journal (2022). DOI: 10.3847/1538-4357/ac695e
Zdroj: Niels Bohr Institute / Phys.org
Poznámky PH:
Vzdálené galaxie rovná se galaxie „v minulosti“. Dá se říci, že tedy v minulosti vesmíru byl větší podíl velkých hmotných hvězd? Nebo to závisí spíše na stáří samotné galaxie (době od jejího vzniku) než na období vesmíru? To lze zjistit podle toho, zda podíl hmotných hvězd vykazuje nějaký jasný trend v závislosti na vzdálenosti od nás…
Různé hvězdy budou mít různou pravděpodobnost exoplanetárních systémů, i ty budou odlišné… Hmotnější hvězdy jsou krátkověké, na vznik civilizace by nebylo tolik času… Nicméně stejně těžkou budeme nějak systematičtěji v brzké budoucnosti zkoumat, zda se planety v cizích galaxiích nacházejí v obyvatelné zóně atp.
Přece jenom jde o jeden výzkum, data jsou zatížena výběrovým efektem (světlo jakých hvězd spíše zachytíme), ten bylo třeba korigovat nějakými modely, ovšem modely mohou být různé…
„Autoři výzkumu analyzovali světlo ze 140 000 galaxií pomocí dat katalogu COSMOS; tato databáze obsahuje více než milion pozorování světla z jiných galaxií. Data z tohoto katalogu sahají až do vzdálenosti 12 světelných let.“
Tady asi bude chyba, 12 světelných let je doslova vzdálenost „za rohem“, tak blízko je jen pár hvězd.
Vzhledem k tomu, že dosud nacházíme další hvězdy nízkých hmotností (M) v našem blízkém okolí (viz Tea garden), a statistika okolí říká, že převažují právě ty málo hmotné, sotva co můžeme hovořit o jiných galaxiích, natož vzdálených. V raném vesmíru mohla za vyšší hmotnosti nízká metalicita, ale ve srovnatelném vývojovém stupni – nic nevíme.
ano, dekuji – 12 miliard, pardon